Obsah

Aktuality

Poznávací zájezd Osvětim – Březinka

Typ: ostatní
...poučné!

Občas je dobré si připomenout historické mezníky osudu lidstva. Pod vedením p. magistry Marcely Černé zvolila škola sice dost drastický, zato ale účinný způsob poznávání historie. Osobní zkušenost je v každém poznávání nenahraditelná, a v poznávání historie, to platí dvojnásobně.

A tak jsme v půlnoci z 26. na 27. listopadu t.r. nastupovali  na Rychtářce do pohodlného autobusu, abychom ráno v 8:00  vystoupili do mrazivého rána a branou s nápisem ARBEIT MACHT FREI odvážně vyrazili vstříc informacím, které jsme tušili, ale které až zde, pod tlakem autentičnosti, nabíraly v našich myslích otřesný rozměr . Skutečné hrůzy, která se zde odehrávala, jsme se přes to všechno, a i navzdory sugestivnímu výkladu, mohli dotknout jen opravdu zlehka.

Tváří v tvář životním podmínkám vězňů ve vyhlazovacím a koncentračním táboře, jsme si uvědomovali, jak jsme v jednadvacátém století jako lidstvo, mající to štěstí a žijící v civilizovaném světě, nepředstavitelně zhýčkaní.

Věřím, že jsme si s většinou účastníků společně odnesli přesvědčení, že náš svět není nic samozřejmého a definitivního. Že i dnes existují lidé, kteří by za určité situace byli s to se chovat podobně, a že jen poctivá, svědomitá, každodenní práce a snaha o svobodu každého jedince, může napomoci tomu, abychom sobě nebo naší nastupující generaci nepřipravili podobné peklo na zemi, které byli přinuceni zažít naši předkové.

Velké poděkování patří cestovní kanceláři a jejímu průvodci. Odvedli kus profesionální a záslužné práce tím, že nám celou návštěvu zprostředkovali. Nakonec přišla i ta správná tečka za celou první částí v podobě návštěvy krásného a starobylého města Krakova a solného dolu Vělička. Ta nás opět dostala do dobré nálady, ochutnali jsme místní speciality, někteří nakoupili praktické věci jako teplou obuv, oblečení, jiní suvenýry a jiné zbytečnosti.

Ve středu kolem čtvrté hodiny odpoledne se kola našeho autobusu hnula k domovu a půl hodiny po půlnoci jsme se opět na Rychtářce loučili. Někteří s vidinou dalšího krásného dne volna (studenti), jiní s perspektivou, že po čtyřech hodinách spánku se opět setkají v pracovním procesu.

Po otřesném zážitku z prvního dne zájezdu nás však ani nenapadlo hodnotit nástup do práce slovy „MUSÍME“. Jednoznačně převážilo „MŮŽEME“. A o tom to celé je!


Vytvořeno: 30. 11. 2018
Poslední aktualizace: 30. 11. 2018 14:46
Autor: Mgr. Martin Karlovec