Obsah

Aktuality

Školními projekty otevíráme oči i srdce

Typ: ostatní
Během posledního čtvrtletí proběhl na Sportovní a podnikatelské střední škole Plzeň projekt, který se věnoval českou společností dosud velmi kontroverzně přijímanému tématu - odsunu německého obyvatelstva z poválečného Československa.

Projektu se účastnila třída P2A a byl rozdělen do několika částí. V první části šlo o to seznámit žáky se složitou problematikou historické látky. Žáci pracovali v tří až pětičlenných  týmech, kdy každý tým měl vymezenu část problematiky. Práci týmu organizoval zvolený manažer, který také zodpovídal za kvalitu práce a finální prezentaci. První část projektu vrcholila třídní historickou konferencí v rámci projektového dne, na které vystoupily všechny týmy a představily výsledky svého bádání.

Zazněla dílčí témata: Plány na vysídlení, Role E. Beneše, Průběh a statistika deportací, Největší masakry Němců v létě 1945, Legislativní stránka odsunu a tzv. Amnestijní zákon, Česko-německá deklarace, Oficiální česká pozice a Různé postoje k vysídlení v současné české i německé společnosti. Každé z témat doprovázely diskuse a doplňující otázky žáků vůči referentům. Nejednou vstoupily do hry i emoce, svědčící jednak o neustále živém tématu, jednak o skutečném, nepředstíraném zájmu žáků o tuto etapu naší historie. Projektový den uzavřela projekce filmu Habermannův mlýn, režiséra Juraje Herze a žákům byla doporučena k přečtení kniha Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch.

Ve druhé části projektu již pracoval každý žák samostatně. Úkolem bylo vytvořit text ve formě eseje reagující na problematiku odsunu a jeho vnímání současnou mladou generací. Ač zadání vnímali zpočátku někteří žáci jako těžký, ba neřešitelný úkol, celková úroveň prací byla velmi dobrá. Ukázalo se, že většina žáků si uvědomuje rub i líc této historické události, ale hlavně, že jim téma odsunu nebrání ve vnímání současného Německa jako našeho blízkého partnera a přítele v rámci Evropské unie.

Tento fakt potvrdila i závěrečná, třetí část projektu - beseda s přímým účastníkem odsunu, panem Siegfriedem Fuchsem a jeho manželkou. Do třídy zaplněné žáky vešli usměvaví, na první pohled optimisticky naladění pamětníci, kterým by jejich věk nikdo nehádal a teprve z připravené prezentace a zajímavého vyprávění bylo možné tušit, že se skutečně jedná o sedmasedmdesátníky. Všem bylo jasné, že hledat v těchto lidech zapšklé a nenávistné revanšisty, čekající na příležitost znovu osídlit Sudety a připojit je k Německu, je marné. A tak jsme i díky nim končili naše projektování v atmosféře vzájemného porozumění a s přesvědčením o optimistické budoucnosti vztahů mezi našimi zeměmi.

Jen pro úplnost bychom rádi připomněli, že tento projekt v rámci výuky dějepisu nebyl jediný. Předcházelo mu téma holocaustu, projektování v současnosti pokračuje tématem Československo v 50. letech 20. století – Čihošťský zázrak a osobnost Josefa Toufara. Zde nám moc pomohl audiovizuální portál Jeden svět na školách, odkud jsme čerpali nápady i materiály a plánujeme projekt k událostem roku 1968 a osobnosti Jana Palacha.

Závěrem bych chtěl moc poděkovat všem žákům, kteří se projektu aktivně zúčastnili, kolegům, kteří se museli se svojí výukou maličko uskrovnit, aby mohla proběhnout zmiňovaná konference i beseda, a panu Mgr. Vladimíru Hirtovi, bývalému řediteli ZŠ v Kozojedech, díky kterému se nám podařilo zatlouci do projektu zlatý hřeb v podobě besedy s očitými svědky události.

Martin Karlovec


Vytvořeno: 10. 6. 2017
Poslední aktualizace: 12. 7. 2017 23:38
Autor: