SFL - jsme nejlepší na západě Čech

02.03.2015 09:01

Datum: 26.2.2015

Místo: Plzeň, hala TJ Lokomotiva Plzeň

Akce: Finále Divize C Západní Čechy SFL chlapci, dívky

Účastníci:

chlapci: Černík Jan, Foist Vladimír, Folk Jan, Kropáček René, Kráčina Petr, Křemen Jan, Matas Martin, Podolník Daniel, Sklenář Vít, Žipaj Marek, Žorna Michal

dívky: Dvořáková Marcela, Gnändigerová Vivien, Leitermannová Kristýna, Mertlová Barbora, Racková Diana, Slovenkaiová Eliška

Finálový turnaj západočeské Divize C SFL se uskutečnil tradičně v prostředí městské haly Lokomotivy a účastnily se ho jak týmy chlapecké tak dívčí. Naše školní výběry podávaly v jednotlivých předchozích kolech takové výkony, které jim po právu zajistily účastnická místa v obou kategoriích. Ve hře byl postup pouze pro jedno jediné družstvo do konferenčního finále ze čtveřice účastníků. Oba naše výběry se o tuto výsadu hodlaly poprat a dosáhnout tak dalšího úspěchu, pro který je pojmenování neskutečný slabé slovo. V chlapecké části nás postupně čekaly souboje s výběry SPŠ strojnické a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, SOŠPg, G a VOŠ Karlovy Vary a SLŠ Žlutice. Dívky se měly utkat s VOŠ, OA, SZŠ A JŠ Klatovy a SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň. Hrací doba byla u chlapců stanovena na 2x15 minut a u dívek potom 2x10 minut.

V úvodním zápase celého turnaje se naši hoši měli utkat se starými známými tvářemi ze „strojárny“. Protože jsme poslední vzájemné utkání nezvládli, o motivaci bylo v tomto veledůležitém mači postaráno. Oproti minulému kolu jsme byli okolnostmi donuceni udělat dvě změny. Na klíčovém gólmanském postu dostal obrovskou příležitost vyniknout Sklenář a naopak se nedostavil Nítek. Hned v prvním zápase se naplno rozzářila hvězda s velkou chutí hrajícího Křemínka, který nejdříve dotáhl jednu naši rychlou akci do nádherného konce, aby po chvíli obral posledního hráče soupeře o balón a poté vykoupal i gólmana. Že naši hráči přistoupili k tomuto utkání s obrovskou zodpovědností, bylo vidět při situaci, kdy Folky si drží na zádech soupeře, který ho jasně fauluje. Jaké je ale naše překvapení, když sudí píská naopak přímák proti naší brance. Na tuto nespravedlnost samozřejmě naši hráči slovně reagují, ale když sudí dává najevo, že nestrpí žádnou diskusi, naši kopáči zanechávají průpovídek a okamžitě se soustřeďují na pokračování hry. V minulých kolech bychom podobnou situaci takto jednoduše rozhodně neustáli. O přestávce se nám rozhodčí za svůj omyl přišel omluvit a po celý zbytek turnaje jsme si na rozhodování obou sudích stěžovat nemohli. O půlce tedy vedeme 2:0 a po přestávce má kvalita naší hry dokonce vzrůstající tendenci. Fantasticky chytající Víťa dokonce svým přesným výhozem dává šanci poprvé vyniknout Žofymu, který jeho nabídku z první uklízí do pravé šibenice. Překvapený soupeř sice několikrát naznačí své možnosti, ale naše obrana drží a navíc si Křemínek po chvíli připisuje hattrick. Když přidáváme pátou branku, může spokojený střelec Renclík v klidu dosednout na střídačku a prohlásit: „Tak, a je po zápase!“ A má pravdu chlapec. Po vpravdě ideálním výkonu celého týmu si tak můžeme odškrtnout první překážku na naší cestě k vysněnému postupu. Ve druhém utkání si Vary potom podle očekávání poradili s papírovým outsiderem turnaje Žluticemi.

No, a přicházejí na řadu dívky. Náš nepočetný soubor čekají loňské účastnice finálového turnaje – Klatovy. Situaci v našem týmu komplikuje stav klíčové hráčky Diany, která se již hezkých pár dní potýká se zdravotními problémy a její formu tak prověří až tato důležitá utkání. Do zápasu vstupujeme aktivně a většinou zkoušíme tvořit hru. Naše snažení přetaví právě Diana ve dvě důležité branky, které nám dají tolik potřebný klid na naše sálovky. Snažíme se kontrolovat hru a pokoušíme se zachytávat výpady soupeřek. Po přestávce dívky bojují jako lvice a i když je na Dianě vidět, že svým pohybem šetří, stihne zatížit konto soupeřek dalšími dvěma góly. Klatovům se sice podaří vsítit jednu branku, ale po chvíli se ze řetězu utrhne Eliška, která po krásné individuální akci dostává balón za záda gólmanky soupeřek. Utkání zodpovědně dovedeme do vítězného konce a dokonce si navíc po výhře 5:1 vytváříme zajímavé skóre, které by také v konečném účtování mohlo hrát svoji roli. 

A znovu mládenci. Utkání jdou rychle po sobě, a poněvadž opět podle předpokladů „strojárna“ poráží Žlutice, situace je více než jasná. Pokud naši hoši zvládnou svůj další souboj proti Varům, postupujeme bez ohledu na náš poslední zápas. Chlapci se hecují a vědí, že varský výběr také nejsou zrovna žádná ořezávátka, protože shlédli jejich umění v úvodním zápase. Hlavně žádné podcenění. Pro úvod utkání jsme si připravili klasickou taktiku cukru a biče. Soupeř se do nás pouští plnou silou a před naší brankou zažíváme několik horkých chvil. A vtom dvakrát krátce po sobě práskneme bičem. Daří se nám rychle přenést hru, na což soupeř nedokáže adekvátně zareagovat. Při prvním rychlém kontru dělá z gólmana statistu kdo jiný než Křemínek, aby se po pár minutách role otočily, a jeho ideální nabídku proměňuje v další zářez Márty. Hosté ale neskládají zbraně a daří se jim zápas zdramatizovat po jedné akci, když sice první střelu Víťa fantasticky vyráží, aby na dorážku byl bohužel krátký, když snad dnes poprvé ho nechá na holičkách naše obrana. Do přestávky si ale dvoubrankový náskok bereme zpět, když Žofy nekompromisně trestá. Jeden z klíčových okamžiků sledujeme krátce po pauze. Soupeř nás vykombinovává před naší brankou, Víťa se při svém snažení dostává mimo svou svatyni a jeden z protihráčů má zdánlivě pohodlnou úlohu doklepnout balón ze tří metrů do prázdné branky. Jenže najednou se na brankové čáře mihne stín – to Pody po hlavě provádí skok poslední záchrany. Soupeř místo aby balón poslal pod víko, nakouří ho z pár kroků do obětavého Podyho. Naše lavička mu spolu s přihlížejícími fanoušky hlasitě aplauduje a Renclík má po chvíli možnost pronést svoje obligátní: „Tak, a je po zápase!“ Od této chvíle totiž přebíráme otěže utkání pevně do svých rukou a navrch přidáváme postupně další tři branky. Většinou po krásném vykombinování soupeřovy obrany míří přesně Žofy, Márty a jako poslední svůj výkon korunuje právě Pody. Radost je obrovská. Historický postup se nám daří stvrdit hned po dvou zápasech.

Ve druhém úporném dívčím utkání poráží Klatovy výběr „strojárny“ 1:0, což našim holkám silně hraje do karet. Ve dvou posledních zápasech chlapecké části, které nemají pražádný vliv na náš postup, nejprve „strojárna“ poráží Vary a náš výběr jde na outsidera turnaje – lesníky ze Žlutic. Je jasné, že naše koncentrace na utkání již není zrovna nejvyšší, ale nechceme si samozřejmě pokazit závěr tak úspěšného turnaje. Do utkání vstupujeme o poznání lehkovážněji a soupeř se ujímá vedení. Tato okolnost naše hráče přeci jen vyburcuje ke zlepšenému pohybu a po oku lahodících akcích se poločasové skóre zastavuje až na stavu 5:2 pro naše exhibicionisty. Druhá půle je první podobná jako vejce vejci. Necháme nejdříve soupeře snížit až na rozdíl jediné branky, abychom poté opět zabrali a donutili dokonce protihráče vystřídat gólmana. Při některých našich akcích si neodpustíme nějakou tu zbytečnou kulišárnu, což hlavně Folkyho dost bolí, když si na něj soupeři poté párkrát zaslouženě počíhají. Branku si tak ale nakonec připíší všichni hráči našeho výběru až na Víťu, který si svými výkony hlasitě řekl o post jedničky.

Tak a nyní již zbývá pouze to, aby svoji misi dotáhly do úspěšného konce také naše holky. Matematika je jasná, ale není potřeba tím dívky nějak zatěžovat. Chceme samozřejmě uspět i v našem posledním zápase a potvrdit tak náš postup. Utkání proti „strojařkám“ ale nezačíná pro náš výběr zrovna nejšťastněji. Po dlouhém balónu se jedna ze soupeřek ideálně trefuje k tyči naší branky – Vivien, která nás v obou utkáních několikrát podržela, je bez šance. Navíc Diana se viditelně trápí. I když máme balón častěji na svých sálovkách nedokážeme vyzrát na fantastickou gólmanku soupeřek. Přes naše velké šance je stav utkání po první půli stále nepříznivý. Občasné výpady protihráček se nám daří pacifikovat, Vivien svoji branku zavírá, ale stále se nám nedaří dostat kouli do protější branky. Diana přes svoji zdravotní indispozici není spokojená s vývojem utkání a přeci jen pár minut před koncem utkání po uvolnění na pravé straně posílá svůj nechytatelný pozdrav konečně do sítě soupeřek. Navíc po chvíli v prakticky totožné situaci skóre otáčí a může si jít konečně oddychnout na střídačku – má splněno. Sice to trvalo poněkud déle, ale opět platí pravidlo: dej balón Dianě a jdi se radovat. V posledních vteřinách ještě kopeme přímák skoro od poloviny hřiště. Balón si staví Eliška a její následná pumelice po kulečníkovém odrazu mezi gólmankou a tyčí končí v brance soupeřek. Svojí utěšenou střelou tak dělá krásnou tečku za poctivým výkonem našich dívek.

Byli jsme svědky výsledkově nejúspěšnějšího turnaje ve školní futsalové historii. Po takřka bezchybných výkonech jsme zvítězili ve všech zápasech, do kterých jsme nastoupili. Výsledkem toho je samozřejmě postup obou našich školních výběrů do českého konferenčního finále. Nelze vůbec odhadovat, jak si ve zmíněném turnaji povedeme, ale svoji kůži rozhodně neprodáme vůbec lacino. Již účast obou našich týmů v pražském finále je obrovským úspěchem. Pokud ale k turnaji přistoupíme podobným způsobem jako dnes v Plzni, šance na další prodloužení letošní futsalové sezóny určitě existuje. Všichni účastníci výjimečného zážitku zaslouží obrovské poděkování za předvedené výkony. Tak na shledanou v Praze.

 

Zpracoval: Jonák

Fotogalerie: SFL - jsme nejlepší na západě Čech