Středoškolská futsalová liga 2009/2010 - finále Praha

12.10.2010 13:28
BRNÓÓÓ, BRNÓÓÓ, PLZEŇÁÁÁKŮŮŮ PLNÓÓÓ !!! 

Ve druhém dubnovém týdnu celý svět s napětím očekával, jak dopadne dlouho dopředu avizovaná schůzka dvou nejvlivnějších osobností současného politického světa, která se měla konat v samém srdci naší vlasti – v Praze. Americký prezident Barack Obama měl na Pražském hradě totiž podepsat novou smlouvu o snížení počtu jaderných zbraní s prezidentem Ruské federace Dmitrijem Medveděvem. Datum 7.4.2010 měli ve svých deníčcích červeně zakroužkované žáci navštěvující hlavně sportovní třídy naší školy z úplně jiného důvodu. Tento den se totiž měly na palubovce pražské Sparty poprat naše školní futsalové týmy o postup mezi nejlepší čtyři školní výběry celé České republiky, což by byl úspěch tak neskutečný, že ani Tipsport si raději netroufl před začátkem sezóny vypsat na tuto alternativu vůbec nějaký kurz. To, že se do Prahy dostanou naše Silver Girls, pro zasvěcené zase až takové překvapení nebylo, ale že je napodobí svojí spanilou jízdou družstvo našich chasníků, bylo zkrátka neuvěřitelné. Už samotným postupem do konferenčního finále z celé západočeské oblasti si oba naše týmy splnily velkou část svého snu, ale to jim očividně spolu s našimi věrnými fans nestačilo a chtěly ještě vyšperkovat už tak nádhernou sezónu postupem do celorepublikového finále v Brně. Dívky čekaly staré známé soupeřky z loňského konferenčního finále v podobě dvou pražských týmů – posledních šťastných vítězek ze SŠM Schulhoffova a vloni smutných nepostupujících OA Hovorčovická. Tuto dvojici potom doplňoval ambiciózní tým ze severu Čech SŠOS Teplice. Karty byly podle dosavadních výsledků rozdány asi následovně: do role největšího favorita na postup se pasovala OA Hovorčovická, která drtila v předchozích kolech jednoho soupeře za druhým. Naše holky byly ale naladěny na optimistickou notu a chtěly se do Brna rozhodně znovu podívat. V chlapecké části nás čekaly týmy OAaJŠ Liberec, Gymnázia Přípotoční Praha a ISŠH Příbram. Tady se mohlo stát cokoliv, poněvadž ve finálových kolech záleží na každé maličkosti a není zde slabých týmů. Podle předchozích výsledků se jako mírný favorit jevilo družstvo z Příbrami, což se posléze potvrdilo. V žádném případě nesmíme zapomenout na pekelně rozpálený kotel našich skalních fandů, který jsme vezli s sebou, a který se stal dalším hráčem v poli i díky choreu, známém spíše z plzeňského zimního stadionu než z prostředí halových sportů. Jejich přání bylo jednoznačné – protože na poslední chvíli objednané fanouškovské šály ve školních barvách se nestihly vyrobit do termínu turnaje, chtěli je naši věrní premiérově roztočit v brněnské hale při každém zápase. Podmínkou pro tento kolotoč byl samozřejmě postup obou našich all-stars týmů do celorepublikového finále, ale to jsme se již pohybovali ve sférách čisté fantazie. Zatímco naše girls měly a mají sestavu již dlouhodobě ustálenou, naše beach boys jsme byli nuceni pro jistotu doplnit dvěma nováčky – ostříleným Červem a nadějným Cíbou, poněvadž jsme tentokráte neměli k dispozici žádnou z posil z řad plzeňské Viktorie. Hrálo se systémem každý s každým a jistotu postupu měly zaručeny první dva týmy. Vždy se hrála v sousedních halách paralelně dvě chlapecká a poté dvě dívčí utkání, takže naši fans mohli řádit nepřetržitě. A na palubovce se zatím děly věci.

SaPSŠ Boys– Obchodní akademie a jazyková škola Liberec

Liberec dorazil až několik minut před zahájením zápasu, takže neměl čas se pořádně rozcvičit. Toho jsme samozřejmě chtěli využít a proto jsme zápas začali hodně aktivně. Naše první vážnější akce začala po rozehrání autu na naší polovině. Hru jsme rychle přenesli po ose Fidy – Vlčák – Ušák, který se zbavil protihráče a vystřelil na bránu. Gólmanovi se ale podařilo balón schovat pod svým tělem, takže dobíhající Kocík už tam byl zbytečný. Bohužel soupeř využil po chvíli hned naši první chybu v zápase. Gól do naší sítě padl po zpočátku nenápadné akci, když soupeř potáhl balón středem hřiště. Proti hráči s balónem vystupuje Fidy. Soupeř předává na naší levou stranu na nabíhajícího spoluhráče a pokračuje v pohybu směrem k naší brance. Fidy se nechává opít rohlíkem a bohužel na jeho další pohyb nereaguje. Šamba přichází ke svému hráči pozdě a nestíhá zblokovat příhru před naši branku. Alty na balón nedosahuje a neštěstí je na světě. Protihráč pohodlně skóruje do naší odkryté branky – 0:1. Snažíme se z této rány hned oklepat. Po gólu kombinujeme, nejdříve zprava pálí Červ, aby po Šambově opětovném získání míče zakončil nebezpečnou střelou Karbi. Gólman ale efektní robinsonádou kryje. Znovu držíme balón a po několikeré výměně míče akci zakončuje Karbi střelou do gólmana. A je tu první Vlčákova chvíle. Na okamžik se dostává za obranu, kam je mu také adresována přesná příhra. Při následném zakončení si ale s balónem vysloveně nepotyká. Soupeř v těchto chvílích je bezzubý a zmáhá se pouze na propagační střely z uctivé vzdálenosti. Po chvíli Kocík uvolňuje pěknou zadovkou Ušáka, ale gólman je u balónu včas. Znovu Kocík posílá z rohu míč na Fidyho, ale tomu se nedaří prostřelit hradbu těl. Fidy následně po svém zodpovědném vrácení se zakládá další akci. Ušák se ve vápně pokouší o otočku, ale obránci jsou při jeho bránění nekompromisní. Kocík motá na pravé straně svého hlídače a posílá střílenou příhru do šestky. Ušákovi tam při jeho letu plavmo chybí pouze centimetry, aby srazil míč do prázdné brány. Stále jsme na balónu. Krásná kombinace, kdy Kocík předává ze středu hřiště nalevo na nabíhajícího Fidyho, který hned z první hledá před brankou Šambu. V situaci ne nepodobné té předcházející také Šambovi v roli letce schází ten pověstný krůček k zakončení. Fidy se odhodlává předvést něco ze svého umění, ale po kontaktu se soupeřem padá v šestce. Následné přečíslení naštěstí soupeř zbrzdí a když už se zdá že jsme z nejhoršího venku, schovává protihráč svoji střelu od půlky za naše bránící hráče a míč k překvapení všech razítkuje naštěstí pouze tyč naší branky. Přichází další Vlčákova chvíle. Dává Fidymu, který nachází ve středu hřiště Kocíka. Ten přes svého strážce posílá do běhu znovu Vlčákovi. Balón má z Vlčáka zřejmě velký respekt, poněvadž mu znovu nepochopitelně utíká od nohy. Chvíli před půlí musí hasit velkou příležitost soupeře Alty. Míč směřující do jeho protipohybu špičkou sálovky vykopává ven z naší branky. Poněvadž se nám zatím nepodařilo proměnit naše velké příležitosti, padáme v poločase o jeden gól. Mládencům je ale jasné, že soupeř je více než hratelný. Hned na začátku druhé půle se Kocíkovi daří uvolnit, ale jeho střela míří pouze do gólmana. Znovu krásně kombinujeme. Balón běhá pěkně po zemi, když si Kocík naráží s Fidym, ale místo střely z první si balón pouze postrčí a následná střela končí na tyči a posléze v gólmanově náručí. Konečně je to tady. Balón si postupně vyměňuje celá čtyřka, aby se po chvíli ke střele odhodlal Kali. Jeho soupeřem zblokovaná střela se dostává ke Karbimu. Jestli Karbi vzápětí střílel nebo nahrával – to ví snad jen on sám. Každopádně balón z jeho sálovky trefuje na vzdálenější tyči nohu číhajícího Červa, který ji má správně nastavenou tak, aby dokonale využil zákonu úhlu dopadu a odrazu – 1:1. Remíza nám nestačí a proto se i nadále tlačíme do zakončení. Ušák nachází vpravo Kocíka a nabíhá si před branku, kde očekává příhru. A skutečně Kocík tam posílá polovysoký balón, na který Ušák opět nedosáhne a snaží se alespoň zbourat soupeřovu branku – ta nápor Ušákova svalnatého těla s klidem ustojí. Znovu podnikáme rychlé kontry, ale jednou pálíme slepými vedle a podruhé pouze do gólmana. Další akce je již nadějnější. Karbi se chvíli motá s balónem ve středu hřiště, uvolňuje se a zprava kouří do břevna. Po Kaliho špatné příhře nám chvíli zatrne, když soupeř po brejku střílí těsně vedle. Utkání se začíná lámat. Soupeř se dostává do ojedinělého přečíslení, ale špatně s ním nakládá a posílá balón do autu. Alty ihned vysílá do brejku Kocíka, kterého se pokouší zastavit skluzem mimo vápno soupeřův gólman. Kocík atak s obtížemi ustojí, ale jeho následný pokus o střelu do prázdné branky je přiběhnuvším zadákem zblokován. Následný nařízený přímák Kocík nevyhodnotí zrovna optimálně a pálí pouze do zdi, aby po naší ztrátě míče tu byla soupeřova rychlá zteč dva na dva. Bohužel mezi Vlčákem a Fidym komunikace zrovna moc nezafunguje, poněvadž si špatně přebírají protihráče, kteří je lehce vykombinují a zakončují znovu prakticky do prázdné branky 1:2. Nu nic. Zvedli jsme se jednou, zkusíme to znovu – času je ještě dost. Karbi se posléze dokáže uvolnit, ale pálí pouze do gólmana. Po chvíli si Červ na pravé straně vyměňuje balón s Fidym ale znovu zvoní pouze tyč. Zbývá tak pět minut do konce zápasu, když při další akci Červ dává Karbimu na paty, ten padá a otráveně zůstává před soupeřovou brankou. Následný pokus soupeře o uvolnění fantasticky vystihuje Fidy, který ihned dává před branku zapomenutému a flákajícímu se Karbimu, který se tak dostává do jedinečné šance jak slepý k houslím. Neztratí hlavu a podél gólmana znovu vyrovnává stav utkání – 2:2. O několik okamžiků později pár minut před koncem utkání se nám daří zápas dokonce otočit. Při rozehrávání autu se nám daří zhustit prostor, ze kterého krásně vyplouvá Kocík s balónem přilepeným na své sálovce a nechává tak za svými zády hned dva protihráče. Při postupu tři na dva má stále míč na své noze a společně se Šambou na sebe natahuje zbývající dva zadáky. Z otočky a v pádu nachází vpravo připraveného osamoceného Vlčáka. Tomu se konečně daří trochu trefit balón a svoji buchtu posílá na gólmana. Brankář míč pouze poněkud tlumí, takže ten se líně kutálí za brankovou čáru. Jeden z vracejících se protihráčů hodlá neštěstí ještě odvrátit. Místo toho aby balón vykopl, ladně s ním klouže až do branky – 3:2. Vlčák si vychutnává svoji chvíli slávy, jak to umí jen on. V posledních několika minutách se soustřeďujeme pouze na ubránění těsného vedení. To se nám nakonec bez nějakých významnějších komplikací daří. Klíčové vítězství, za kterým jsme po celý zápas s obrovskou vůlí šli, je tedy na světě. Příbram v souběžně hraném zápase poráží Pražáky jednoznačně 8:2. Na tahu jsou tedy dívky.

SaPSŠ Girls - Střední škola obchodu a služeb Teplice

Podobně jako vloni nám byl prvním soupeřem celek ze severu Čech. Zatímco loňský tým z Liberce nekladl prakticky vůbec žádný odpor, Teplické hráčky byly rozhodně tvrdším oříškem pro naše stříbrné holky. Naštěstí hned po rozehrání jsme se do soupeřek pořádně obuli a po naší první akci i uklidnili. Iveta totiž po levé straně prodlužuje na Anetu, která krásnou ulicí nachází naběhnutou Romču. Ta ale pouze slabě zakončuje. Máme stále balón. Romča dává dozadu na Terezu K., která pálí svou jedovku na branku. Balón se od jedné ze zadaček odráží přímo na nohu Anety, která krásně z první posílá míč přesně k tyči mimo dosah teplické gólmanky – 1:0. V dalších minutách se hraje převážně ve středu hřiště. Ale již vidíme situaci podobnou té z první minuty. Aneta nachází přesně naběhnutou Romču, která ale střílí pouze do gólmanky. Soupeřky se posléze dostávají také k balónu a jejich první jedovatý pokus z asi 10 metrů musí Tereza S. vyrážet na roh. Krásná kombinace je k vidění po chvilce. Aneta dává Martině, která si jednou nohou balón zpracovává a druhou ihned Anetě vrací. Aneta zatáhne míč po pravé straně a posílá ho před branku, kde tuší Martinu. Ta si pomáhá skluzem, ale přeci jenom jí chybí ještě pár čísel. Utkání se nehraje zrovna v rukavičkách. Máme výhodu přímého kopu z hranice šestky. Martina přiťukává Anetě a ta posílá balón po zemi pod nadskakujícími soupeřkami do sítě teplické branky – 2:0. Soupeřky si vybírají time, aby si vydechly. Nám také přišel k duhu, protože chvíli poté nachází Martina krásnou ulicí Anetu, která opět natáhne svou obávanou pravačku a posílá svojí dělovku do vzdálenějšího horního růžku branky soupeřek – 3:0. Ty přijely svými skluzy poněkud pozdě. Romča zkouší najít před brankou Martinu, ale té jedna ze zadaček radost kazí, když jí balón v poslední chvíli ukopne. Chvíli před pauzou musí ještě Tereza S. zasahovat dvakrát proti nebezpečným dalekonosným střelám. Do druhé půle můžeme nastoupit celkem v klidu pod dojmem vypracovaného třígólového náskoku. Chvíli po přestávce se ale soupeřky snaží zápas zdramatizovat. Daří se jim snížit, když Tereza S. reaguje nejdříve na původní pohyb balónu, ale protihráčka ještě stačí vystřelit do protipohybu naší gólmanky. Ta již nestačí přerušit svůj skluz k levé tyčce – 3:1. Naštěstí naše odpověď na sebe nenechává vůbec čekat. Ihned z rozehrávky podnikáme další zteč teplické branky, která je hned úspěšná. Aneta si připisuje další zářez na své pažbě, když jí opět šanci nezištně připravuje Romča – 4:1. Poté se snažíme udržovat protihráčky v uctivé vzdálenosti, což se nám vcelku daří. Navíc ještě Romča po pár minutách nachází v brankovišti soupeřek ze zadních řad naběhlou Ivetu, která dokonce gólmance zahraje pěkné sólíčko na housle – 5:1. V naší další šanci posílá na branku soupeřek Romča tvrdou střelu z pravé strany. Iveta ve snaze dorazit gólmankou vyražený balón se poté dostává do kontaktu s protihráčkou. Naše tvrdá zadačka ale posléze nakopnutou končetinu úspěšně rozchází. Na place jsou dále vidět kombinace naší útočné trojky Romči s Anetou a Martinou. Zakončuje nejdříve Romča, aby odražený balón vyslala na branku znovu Aneta. Po následném rohu po své individuální akci zkouší své štěstí Martina ale nesrovnává dostatečně svá mířidla. V naší poslední velké příležitosti posílá Aneta míč za obranu na Martinu, která postupuje sama na gólmanku a již hovoří její obávaná levačka. Teplická gólmanka jí ale reflexivním zákrokem radost kazí. Utkání poté již v klidu dotáhneme do vítězného konce. První krok k našemu cíli – dalšímu postupu – byl  tedy učiněn. V relativně tvrdém utkání jsme měli více ze hry a proměnili jsme několik z našich velkých příležitostí, což rozhodlo. Ve druhém dívčím souboji rozdrtila OA Hovorčovická SŠM Schulhoffovu 10:0. Dívky tedy nezůstaly pozadu za svými chlapeckými protějšky. Co vy na to, mládenci?

SaPSŠ Boys - Gymnázium Přípotoční Praha

Situace v chlapecké části se vyvinula tak, že při očekávaném vítězství nabitého kádru Příbrami nad Libercem, nám jakékoliv vítězství nad Pražáky zajišťovalo postup do Brna. V první naší šanci si Kocík povodil svůj stín, uvolnil se a vystřelil na branku. Gólman oblečený do reprezentačního dresu však jeho střelu pacifikoval. Pražáci brzy pochopili, od koho jim hrozí velké nebezpečí a po jednom z naši rohů dohrávají Kocíka nevybíravým šlapákem. Ten se musí jít na chvíli oklepat na naši lavičku. V dalším střídání je ale již na place a daří se nám rozebrat pražské obranné řady před jejich brankou, když právě Kocík dává k rohu Fidymu, který mu balón po chvíli vrací. Od Kocíka se míč odráží doleva k osamocenému Ušákovi, který v pádu posílá svoji kuličku mezi nohama vyběhnuvšího gólmana – 1:0. Nad hlavami našich fans se tak poprvé mohou objevit plzeňské barvy v celé své kráse. Po našem gólu nás Pražáci zkouší zatlačit herní variantou s gólmanem v poli. Při bránění si musíme pomáhat několika fauly. Pražáci zahrávají krátce po sobě tři přímé kopy z nebezpečné asi desetimetrové vzdálenosti. Gólman se dokonce ujímá exekuce jednoho z těchto nebezpečných přímáků. Naše zeď má ale pevné základy a spolu s jistým Altym vše bez pohromy ustojíme. Po jednom z odražených balónů kontrujeme, když Červ uvolňuje Karbiho, kterému ale jeho střelu již připravený gólman lapá. Kocík je ve svém živlu, už zase míchá s balónem, ale jeho slabší zakončení gólman znovu vyráží a navíc nám posléze zatrne, když z rychlého protiútoku soupeře jeden z protihráčů trefuje pouze boční síť naší branky. Další akcička nás všechny zvedá ze sedaček. Fidy zatáhne míč k rohu a ponad padajícího zadáka takovým lehkým lobem hledá na hranici šestky naběhnutého Kocíka, který z první svoji levačkou po zemi posílá balón mimo dosah gólmana ke vzdálenější tyči – 2:0. A plzeňské barvy znovu vlají. Tento nadějný výsledek se nám daří do poločasu vcelku bez potíží udržet. Po přestávce je na domácích, aby se pokusili něco s výsledkem udělat. Pouštějí se proto čím dál častěji do rizika s gólmanem jako pátým hráčem v poli. Nám se daří soupeři odebrat balón a Vlčák ihned zkouší přehodit vyběhnutého gólmana. Chybějí ale centimetry. Po chvíli krásně vykombinováváme u naší branky dorážející útočníky soupeře a v následném přečíslení pouze slabá Ušákova finální přihrávka kazí naší radost. Soupeřův pokus o rychlý kontr musí poté řešit důrazným odkopem Vlčák. Soupeř stále vystrkuje drápky a Alty se stoickým klidem vystojí jednoho protihráčů, který si předtím pohrál s našimi zadáky. Poté se ukazuje Fidyho zkušenost, když si krásně dochází pro faul. Jeho následnou přímou střelu kolem jednočlenné zdi gólman bohužel vyráží. Pražáci musí hrát a my podnikáme rychlé protiútoky do otevřené obrany soupeře. Kocík tak zleva pálí do gólmana, který míč vyráží ke Karbimu. Ten místo střely z první si míč ještě zpracovává a jeho následné zakončení se již soupeři daří zblokovat. A znovu v hlavní roli Fidy, který si po lajně obhazuje jednoho hráče, dalším dvěma utíká a posílá tutovku před branku Kocíkovi, který takovým ťuknutím do protipohybu gólmana trefuje pouze tyč. Ještě po drobném kontaktu si snaží vymodlit penaltu, ale nezbývá mu nakonec nic jiného než spolknout hořkou slinu a upalovat zpátky. Znovu děláme z obraných řad soupeře trhací kalendář, když Fidy potáhne balón, předává ho doleva na Kocíka, od kterého jde příhra přímo na nohu Červovi. Ten ale nejspíše nechce slíznout všechnu smetanu a z již dost ostrého úhlu trefuje z boku pouze tyč pražské branky. Po těchto našich neproměněných šancích si Pražáci berou oddechový čas. Po jeho skončení zkoušejí hrát znovu power play s gólmanem v poli. Tomu se daří uvolnit se na středu hřiště a nás po jeho střele zachraňuje pravá tyč Altyho svatyně. Znovu zkoušíme několikrát střílet přes celé hřiště do prázdné brány. Altymu se dokonce podaří husarský kousek, když skutečně dostává balón do branky po rychlém rozehrání přímáku z naší šestky. Bohužel radost jemu i nám kazí sudí, když necitlivě přeruší hru zároveň s Altyho vyslanou přesnou střelou. Naštěstí jeden z mnoha našich dalekonosných pokusů nachází svůj cíl. Branka je tedy uznána až Kocíkovi, který v době největšího pražského náporu po vydolování míče bezpečně trefuje střed soupeřovy branky – 3:0. Protože soupeř stále zkouší štěstí s pěti hráči v poli, ještě několikrát dostáváme příležitost trefit opuštěnou soupeřovu branku, ale vždy nějaký ten metr schází. V posledních vteřinách ještě chceme soupeři udělit ránu z milosti, když jdeme ve třech na opuštěnou soupeřovu bránu. Kocík ale finální příhru posílá do kytek někam do prostoru mezi Červa a tyč. Protože Příbram poráží Liberec podle očekávání 9:2, po zodpovědném výkonu tak hned po dvou zápasech máme splněno. Brno už volá! Jak zareagují holky?

SaPSŠ Girls - OA Hovorčovická Praha

V našem druhém zápase nás čekal soupeř, který nám měl za minulý rok co vracet. Vloni v tomto klíčovém zápase celé sezóny se nám podařilo tento silný tým udolat hlavně zásluhou slabé gólmanky soupeřek. Dnes mělo být ale všechno jinak. Několik prvních minut to vypadalo na vyrovnanou partii. Poté převzaly otěže zápasu do rukou Pražačky. Několikrát nás zatlačily na naši polovinu a my jsme jen s obtížemi odvraceli jejich kombinace. Naše holky se k ohrožení branky soupeřek dostávaly pouze sporadicky a většinou jen zásluhou střel z uctivé vzdálenosti. Dvě nadějné kombinace Anety s Romčou sice ukázaly něco z našich možností, ale posléze se přeci jen jako první radovaly Pražačky. Romča sice běhala statečně mezi dvěma zadačkami, ale jedné z nich se přesto podařilo uvolnit a protože k ní nikdo nepřistupoval, vystřelila na naši bránu. Tereza S. měla chvilku zacloněný výhled a tak jí přízemní střela bohužel prošla mezi podpadky. Zkusili jsme do hry poslat útočnou sestavu s Martinou a skutečně jsme si vypracovali několik zajímavých šancí, které ale bohužel k úspěchu nevedly. Navíc jsme do přestávky ještě dvakrát inkasovali a na holkách bylo vidět, že se nedokáží hlavně psychicky vyrovnat s rostoucím skóre zápasu. Najednou nám chyběl pohyb a vůbec vůle o něco se ještě pokusit. Pražačky se s námi vůbec nemazlily ani na začátku půle druhé a skóre postupně narůstalo až do podoby šestigólového debaklu. Od nás se odvrátilo i štěstí, když Romča nedokázala své sólíčko proměnit a balóny se navíc bohužel odrážely k nohám našich soupeřek. Začali jsme prostřídávat hráčky, abychom ušetřili síly na poslední rozhodující zápas o Brno. Základní čtveřici Pražaček už ale také začalo pomalu docházet a nám se podařilo díky důrazu a brankám Romči s Anetou poněkud zkorigovat stav zápasu na konečných ale stejně hrozivých 2:7. Důležité ale bylo, že se nám přeci jen podařilo překonat gólmanku soupeřek a tím si hlavně sobě dokázat, že s tímto silným soupeřem lze při zodpovědné hře na hranici našich možností hrát. Holky narazily na velmi silného protivníka, který měl ve svém středu výborné hráčky s vyrovnanou výkonností. My jsme se s tím nedokázali srovnat, přestali jsme běhat, nepomohli jsme si vzájemně při bránění a porazili jsme se tak vlastně sami, navíc se sedmi góly v naší síti, z nichž některé byly z kategorie velmi laciných. Nebylo a není ale ještě vůbec nic ztraceno. Byla to jen první nepříjemná a pro náš tým neznámá zkušenost, kdy nás někdo prostě přejel. Víme, že dokážeme zahrát o mnoho lépe a určitě se o to pokusíme. Na první pokus to tedy nevyšlo, ale ještě tu byla obrovská šance na reparát, poněvadž ve druhém utkání Teplice porazily SŠM Schulhoffovu 3:2. Své poslední utkání na turnaji si chtěli patřičně vychutnat naši boys.

SaPSŠ Boys - Integrovaná střední škola Příbram

V posledním zápase chlapecké části šlo „pouze“ o celkové vítězství v konferenčním finále. Domluvili jsme se, že v zápase prostřídáme celou naši lavičku. Pod dojmem předchozích vysokých vítězství Příbramských jsme chtěli hrát více zezadu a čekat na soupeřovy chyby. Do branky se postavil Šváry a mohli jsme začít. První vážnější akci jsme si vypracovali my, když Kocík z autu čechrá lob do šestky na nabíhajícího Fidyho, který z první přestřeluje branku. Po pár minutách jsme se dokonce ujali vedení, když si Kali v rohu pohrál se dvěma protihráči a poslal balón před branku. Tam gólman netakticky míč pouze vyrazil k úplně volnému Cíbovi, který se ho ještě zeptal kam to chce a zavěsil – 1:0. Příbram poté trošku zatlačila na pilu a Šváry musel předvést nejméně dva ostré zákroky. Vyrovnání jsme ale soupeři darovali sami. Darovali – hlavně Karbi asi dostal zaplaceno, protože se sice zodpovědně vrátil, vybojoval ztracený balón, aby ho vzápětí nezištně poslal dozadu na nabíhajícího protihráče. Ten využil své rychlosti, cuknul Ušákovi a poslal balón kolem padajícího Šváryho do sítě – 1:1. Oba fanouškovské tábory byly ve varu. Naštěstí kotle byly na protilehlých tribunách, takže žádná fyzická kontkaktáž nenastala. Příbram měla po chvíli velkou příležitost po Cíbově faulu v podobě přímého kopu. S tvrdou střelou kolem dvoučlenné zdi si ale Šváry bravurně poradil. Utkání nepostrádalo tvrdost. Jeden z příbramských neudržel nervy na uzdě a svůj předchozí nedovolený zákrok se jal ještě patřičně komentovat. Za svůj „výkon“ obdržel druhou žlutou kartu a nám se naskytla jedinečná příležitost ve formě dvouminutové přesilovky. Vzali jsme si ještě time, abychom zkonsolidovali naše řady a vysvětlili si řádně danou situaci. Naneštěstí jsme podcenili individuální schopnosti jednoho z protihráčů, který u lajny nasadil potupné jesličky postupně Červovi, vzápětí Cíbovi a pelášil na Šváryho. Ten jeho zakončení vyráží před svoji branku, kam ale zrovna dosupěl Červ a ke svému zděšení sám doráží balón za Šváryho záda – 1:2. Pokračovala ale naše přesilovka, kterou jsme ukončili hned vzápětí. Po rozehrání ze středového kruhu jsme se rozestavili, Fidy dává po lajně na Vlčáka, který s sebou stáhl hned dva protihráče a předložil lahůdku před branku na zcela volného Kocíka, kterému přesné zakončení nečinilo vůbec žádný problém – 2:2. Bohužel Příbram strhla hned v další minutě vedení znovu na svojí stranu. Ejbl se nevrátil se svým hráčem a po špatné komunikaci při přebírání protihráčů po křížné přihrávce zakončoval příbramský střelec do naší prázdné branky – 2:3. Potom jsme poněkud vyklidili prostor a Příbram se nastěhovala na naši polovinu. Další gól jsme si znovu nafackovali sami, když si Červ s Ejblem dávali přednost tak dlouho, až přilítl jeden z příbramských plašanů, hračku jim vzal a Šváry neměl nárok – 2:4. Tak skončil i poločas. Všechny čtyři góly jsme si tak vlastně vstřelili sami. Každopádně zápas byl stále hratelný. Druhou půli jsme začali aktivněji, ale byla to Příbram, která si vytvořila šance, ve kterých jí chyběl krok k přesnému zakončení. Další velkou příležitost zmařil skvělý Šváry. Naše aktivní hra však přinesla ovoce, když svým druhým gólem v zápase snížil Cíba na rozdíl jediné branky – 3:4. Vycítili jsme příležitost a byl to opět Cíba, který se na okamžik z ničeho nic sám zjevil před gólmanem. Hattrick ale musel odmítnout, protože se mu balón pod tělem brankáře propasírovat nepodařilo. Když se blížil konec zápasu, začali jsme vsázet samozřejmě více na útok. Příbram hrála potom jednoduše do naší otevřené obrany, kdy jeden z hráčů sklepával dlouhý gólmanův výhoz na nabíhajícího spoluhráče. Jednou nás při této jednoduché akci zachránil opět Šváry, když tvrdou střelu s námahou vytěsnil alespoň na břevno. Bohužel jedna z dalších šancí se ujala. Cíba přeběhl svého hráče, který dal balón na druhou stranu, kde byl Prochy poněkud dále od svého chráněnce. Ten z první krásně zavěsil – 3:5. Na konci zápasu se ještě začalo poněkud jiskřit, když jednoho z protihráčů načal Červ, aby mu vzápětí ještě Fidy stačil dát loket. A už jsme byli v sobě. Adrenalin lítal kolem. Již odpočívající Alty jen tak nalehko v domácí obuvi si také z lavičky přišel strčit do protihráče. Naštěstí nikdo neshodil rukavice, takže se mohlo pokračovat. Naše závěrečná snaha už ale byla marná. Po klaksonu si ještě jeden z příbramských hráčů neodpustil vyslat na již nekoncentrovaného Šváryho poslední střelu, na což okamžitě Šváry zareagoval „jemným“ všeříkajícím pohybem a s ním pomalu celá naše lavička. A poněvadž Příbramští také nechtěli zůstat pozadu, závěrečná strkanice trochu pokazila celkový dojem z napínavého zápasu. Tribuny si každopádně přišly na své. I když jsme samozřejmě chtěli zápas vyhrát, bylo znát, že hrajeme s kombinovanou sestavou trochu uvolněněji. Po tomto utkání jsme se přesvědčili, že s nabitým kádrem Příbrami lze hrát minimálně vyrovnanou partii. Ještě pro pořádek - Pražáci z Přípotoční porazili Liberec 3:2. Zatímco chlapci se poté vydali nejen do šaten řádně vše oslavit, na dívky ještě čekalo utkání pravdy.

SaPSŠ Girls - Střední škola managementu a služeb Praha

V poslední rozhodujícím utkání jsme nastoupili proti loňskému vítězi, který nás v brněnském nádherném finále udolal až na střely ze značky pokutového kopu. Měli jsme mu tedy co oplácet. V náš prospěch hovořila hlavně obměněná a omlazená sestava soupeřek a vědomí, že nám k dalšímu postupu při předpokládané porážce Teplic v paralelně hraném zápase stačí i prohra o dvě branky. Naše stříbrné holky se ale chtěly po předchozím vypuštěném zápase rozloučit se svými fanoušky vítězstvím a hlavně zlepšenou hrou. Začátek zápasu nás ale zastihl trochu nepřipravené. Sice jsme dvěma střelami vyzkoušeli domácí gólmanku, ale při bránění útoků soupeřek jsme si počínali málo zodpovědně místy až naivně. Naštěstí naše poslední instance Tereza S. byla vždy na místě. Pražačkám se ale dokonce podařilo vstřelit nám gól a my musíme objektivně uznat, že rozhodčí nás v tomto okamžiku maximálně podržel, když akci přerušil příliš brzy a nenechal ji dokončit. Jedna z protihráček si totiž z našich holek udělala dobrý den, prošla naší malátnou obranou jako nůž máslem a svoji první tvrdou střelu poslala přímo do hrudi vybíhající Terezy S. Ta se skácela jak podťatá, míč se vrátil na sálovky protihráčky, která již neměla se zakončením do prázdné brány žádný problém. Bohužel pro ni však před dopravením balónu do sítě zazněla sudího píšťalka. Paradoxně nás tato nepříjemná chvíle dostala zpátky na nohy. Tereza S. přemohla bolest, navlékla si znovu rukavice a holky od této chvíle začaly bránit o mnoho zodpovědněji. Po mezihře, kdy se hrálo většinou ve středu hřiště, si naše útočné duo Romča s Anetou konečně vyměnilo balón a Aneta potvrdila střeleckou pověst, která ji provází – 1:0. Ještě jsme měli několik nadějných příležitostí, ale nedokázali jsme žádnou z nich do poločasu proměnit. Ve druhé půli jsme Pražačky prakticky již do žádné vážnější akce nepouštěli, zatímco my jsme měli pár možností, ale chyběl klid v zakončení. Smůlu prolomila znovu Aneta, která tak skóre navýšila na uklidňující dvougólový náskok – 2:0. Snažící se Martina se poté dokázala také dostat do několika příležitostí, ale buď nemířila přesně nebo jí radost zkazila gólmanka na svém místě. Také ona se ale dočkala. Unikla domácí obraně a krásnou táhlou střelou ke vzdálenější tyči rozvlnila síť potřetí – 3:0. Na svůj premiérový gól si počkala také Hanka, když si naběhla za obranu soupeřek, vyčkala na přesnou příhru od Anety a jistě k tyči zakončila – 4:0. Zápas jsme poté již v poklidu dohráli, i když Aneta šla ještě sama na bránu, ale nastřelila znovu pouze statickou gólmanku. Cíl se nám tedy splnit podařilo a postoupili jsme jako jediný tým z družstev, které se účastnily loňského finále. I když hlavně druhé utkání se nám nepovedlo, v Brně se bude hrát úplně jiný turnaj a v našich možnostech určitě je dosáhnout dalšího vynikajícího výsledku. Loučit s týmem se budou dvě naše opory – Aneta s Terezou S. Tak ať to loučení stojí za to.

Naši brněnští soupeři jsou již v této chvíli známi a jak se dalo předpokládat, nejedná se o žádné neznámé provinční kopálisty. Na dívky čeká soupeř jako hrom - celek Gymnázia Staré Město, který je celý složen z ženského prvoligového týmu 1. FC Slovácka. Kdybychom se ale báli, nemusíme do Brna vůbec jezdit – svoji kůži rozhodně neprodáme lacino, protože hratelný je každý soupeř. Chlapci to nebudou mít o nic lehčí. Stačí se jen zmínit odkudže je jejich příští soupeř – z Chrudimi, z města futsalu zaslíbeného, konkrétně Střední průmyslové školy strojnické. Jak jsme se již několikrát přesvědčili, stát se ale může úplně všechno. Není třeba vytvářet si dopředu alibi, že už samotným postupem máme splněno. Pokud ukážeme svůj nejlepší futsal, není vůbec čeho se obávat. V současné době ještě není přesně vyřešen způsob ani časový harmonogram dopravy, každopádně bude to pro školu historická událost, které se nemusíme v dohledné době vůbec přiblížit. Za pár let se může na tento rok vzpomínat: „Jo to bylo tenkrát, když naše školička dala o sobě v Brně pořádně vědět.“ Nechtěj mi namluvit, že bys u toho taky nechtěl být. Tvoje týmy ze sebe určitě vydají úplně všechno.

A kdože má toto šílenství vůbec na svědomí?

GIRLS

BOYS

Čadková DENISA

Abel JIŘÍ Ejbl

Čechurová MARTINA

Altman LUKÁŠ Alty

Haniková ŽANETA

Cibulka LUKÁŠ Cíba

Jeřábková HANA

Červený MICHAL Červ

Jungová ANETA

Fedorco MICHAL Fidy

Komancová IVETA

Jarausch JAKUB Ušák

Kryglová TEREZA

Kalanin DANIEL Kali

Mikysková ROMANA

Karbusický ONDŘEJ Karbi

Pechátová PETRA

Koc VÁCLAV Kocík

Strejcová TEREZA

Procházka JAKUB Prochy

 

Schamberger JOSEF Šamba

 

Švarc JAROSLAV Šváry

 

Vlk JAROSLAV Vlčák