Středoškolská futsalová liga (SFL) 2014/15

26.02.2015 14:00

Datum: 7.4.2015

Místo: Praha, hala TJ Tatran Střešovice

Akce: Konferenční finále „Západ“ SFL dívky

Účastníci: Dvořáková Marcela, Gnändigerová Vivien, Leitermannová Kristýna, Mertlová Barbora, Racková Diana, Slovenkaiová Eliška

Naše dívky letos dosáhly dalšího vynikajícího úspěchu, když navázaly na slavnou generaci z před několika let, a dokázaly se probojovat do konferenčního finále, které se hrálo v Praze v hale florbalového oddílu TJ Tatran Střešovice. Oproti minulým rokům se o dvě postupová místa do brněnského celostátního finále popraly hned čtyři týmy. Našimi soupeřkami byly dívky z pražské Obchodní akademie Hovorčovická, z Gymnázia a SOŠ ekonomické Sedlčany a ze SŠ obchodu a služeb Alejní z Teplic. Utkání se hrála na dlouhých 2x15 minut s tím, že se akumulované fauly po prvním poločase nenulovaly. Los k nám moc přívětivý nebyl. To, že jsme začínali s dívkami ze Sedlčan a pak měli zápas pauzu, bylo ještě v pořádku. Ale poté jsme měli vyzvat Pražačky, abychom hned nato naše působení v turnaji zakončili s Teplicemi. Bylo jasné, že bude velmi záležet na tom, jak dlouho naše holky vydrží se silami. Při našem nepočetném týmu a při pohledu na zaplněné střídačky našich hlavních soupeřek – vyhlídky nic moc.

Podle papírových předpokladů našimi hlavními soupeřkami byly týmy ze Sedlčan a Teplic. Pražský výběr měl být poněkud na jiné úrovni. Již po úvodním utkání jsme ale museli naši původní taktiku, že se v utkání s Prahou budeme poněkud snažit pošetřit síly, přehodnotit. Pražačky k našemu nemalému zděšení hrubě podcenily svůj první zápas s Teplicemi a po profesorském výkonu, když je vůbec nepodržela gólmanka, padly 3:4. Porazil(a) je prakticky jediný(á) hráč(ka), která svým stylem hry i postavou připomínala spíše osobu opačného pohlaví. Pozdější kuloární informace hovořily o tom, že za týden se tak má i stát po určitém operativním zákroku. Výsledek úvodního zápasu znamenal, že budeme muset pořádně zabrat i v utkání s Pražačkami a poté co nejvyšším rozdílem porazit Teplice – to jsme ještě ani nekopli do balónu a náš sen o postupu do Brna dostal vážné trhliny.

V prvním našem utkání jsme tak vyzvali dívky ze Sedlčan – tým, který ve svém divizním finále dokázal zremizovat svůj zápas s favorizovanými Pražačkami. A skutečně, v jejich souboru bylo několik dívek, které uměly do mičudy kopnout. Naše holky se ale neohroženě pouštěly do vzájemných soubojů, a i když jsme původně chtěli hrát ze zabezpečené obrany, naháněly své soupeřky po celém hřišti. Naši aktivitu jsme i přes veškerou snahu výborné gólmanky soupeřek dokázali v první půli přetavit ve dvě obrovsky důležité branky. Nejdříve dokázala volnou kouli do branky doklepnout Eliška, aby pár minut poté prokázala svůj hlad po gólu i Diana. V obraně si zatím počínáme pozorně – to, co projde, sbírá Vivien. Po přestávce se přeci jen začíná projevovat vliv naší krátké soupisky. Již se tak často nedostáváme na dostřel, a i soupeřky se začínají více osmělovat. Nedokážeme zachytit jeden rychlý útok a Sedlčany po pěkné kombinaci snižují. Zbývá ještě pár minut a za stálého povzbuzování našich fanoušků zuby nehty držíme nejmenší možný náskok. Nakonec potřebné první uklidňující vítězství 2:1 získáváme.

Vylosování nemají příznivé ani Sedlčany, které po chvíli oddychu čeká utkání s Teplicemi. Ve vyrovnaném zápase, kdy Středočešky bohužel nedokáží proměnit některé své velké příležitosti, se čeká na branky až do druhé půle. Jazýčky vah znovu vychyluje teplický špílmachr, na jehož první trefu dokáží Sedlčany ještě zareagovat, ale na druhý gól minutu před koncem již odpověď nenajdou. Ani tento výsledek nám vůbec nehraje do karet.

Čeká nás tedy klíčový souboj s pražskou akademií – několikanásobným vítězem soutěže. Samozřejmě, že pokud bychom Pražačky dokázali porazit, postupujeme. Je nám ale jasné, že naše soupeřky dva zápasy po sobě nepodcení a půjdou do nás hlava nehlava. Bohužel naše černé předpoklady se naplňují velice záhy. Nedokážeme zachytit začátek zápasu, působíme velmi odevzdaně a ještě více dolů nás sráží dvě rychlé branky v naší síti. Holky se sice snaží, ale na rozjeté soupeřky zkrátka nemají. Jak začínají přibývat branky v naší síti, slábne bohužel povzbuzování našeho kotle, jehož podporu by holky právě nyní velmi potřebovaly. Velmi důležitou branku se ale povede vsítit našemu žolíku – Marcele, na kterou soupeřky v jednu chvíli trestuhodně zapomínají. Snižuje tak na 1:4. V poločase padáme nakonec 1:5. Samozřejmě, že podobný průběh druhé půle by prakticky znamenal náš konec. Zkoušíme mobilizovat naše fanoušky a po přestávce přeci jen s vypětím všech sil držíme více s našimi soupeřkami krok. Přesto musí Vivien ještě dvakrát vylovit balón ze své branky. Občas se naše dívky neubrání frustraci a z přemíry snahy se dopouštějí faulů. Jejich počet bohužel narůstá, a když je jich šest, máme tady první desítku (sudí ale balón staví na vzdálenost devíti metrů). Jenže Vivien se ve druhé půli překonává, chytá fazónu a první desítku vyráží. Po chvíli si dokáže poradit i s nařízenou druhou a vzápětí dokonce i se třetí. Navíc poslední slovo v tomto utkání má Diana, která alespoň snižuje nelichotivé skóre na konečných 2:7.

Sice ještě malá jiskřička naděje žije, ale museli bychom hned po tomto vysilujícím utkání svalit Teplice alespoň o tři branky. Na tomto místě musí kouč s pravdou ven – špatně spočítal, o kolik musíme Teplice porazit, a celou dobu svým svěřenkyním tvrdil, že alespoň o sedm – z matematického hlediska ostuda jak vrata, ale jako motivační faktor se tato okolnost ukázala býti rozhodující J. Zápas začíná za ohlušujícího povzbuzování našich fans. Bohužel hned po pár sekundách se nevyvarujeme zmatku v našem brankovišti a teplický snajpr svým důrazem na několikátý pokus protlačí kouli do naší sítě – no nazdar. Ale pozor. Skoro vzápětí poprvé bezchybně zafunguje spolupráce Vivien – Diana a je srovnáno. Nevíme, jak se to stalo, ale holek je najednou plné hřiště a Teplice nejsou schopny najít odpověď na naše rychlé kontry. Diana chytá slinu a zatěžuje konto protihráček dalšími čtyřmi brankami, a to ještě občas zvoní tyče za obětavou gólmankou soupeřek. Teplice jsou směrem dopředu neškodné, poněvadž klíčovou osobu dokážeme poctivě zdvojovat. Když do přestávky přidá svoje polínko pod kotel také Týna, jsou naše protihráčky zralé na ručník. Poločasový výsledek 6:1 nechceme a nesmíme promarnit. Přestávka pomáhá soupeřkám se zvednout a zmobilizovat síly – nás naopak poněkud přibrzdila v naší euforické hře. Naše holky se již tolik neprosazují, jejich fyzický rezervoár má kupodivu své hranice. Přesto Diana ještě jednu třešinku na dort dokáže přihodit. To již nás ani nemrzí některé další šance, které jsme nedokázali proměnit. Navíc je nám znovu odpískán šestý faul a pár minut před koncem utkání teplický snajpr nemůže mít lepší příležitost. Vivien si ale na jeho pumelici v poklidu počká a svým dalším zákrokem tak potvrzuje neuvěřitelný týmový výkon našeho výběru. Ve fantastické atmosféře si tak naše dívky vychutnávají svůj úspěch. Výsledek posledního utkání, kdy si Pražačky pohrály se Sedlčany, nás již vůbec nezajímal.

V koutku duše jsme si mysleli na druhé postupové místo, ale na popis toho, co naše holky dnes předvedly, snad neexistuje přídavné jméno. S miniaturní sestavou odehrály tři obrovsky obtížná utkání – každé za jiné situace, aby v tom posledním hlavně sobě dokázaly, že snad nemají fyzické hranice. Ostatní výsledky nám vůbec nenahrávaly, ale dokázali jsme se poprat s nepředpokládanou nepřízní osudu. Naše dívky tak napodobily své spolužáky a po nádherném turnaji se probojovaly mezi poslední čtyři středoškolské týmy celé republiky. Patří jim obrovský dík za nezapomenutelný zážitek a skvělou reprezentaci školy. Na závěrečném turnaji nás čeká opravdová špička středoškolského futsalu a kopané. Nemá cenu si lhát do kapsy – můžeme pouze překvapit. Po tom, co ale holky předvedly v rozhodujícím zápase, si užijme poslední turnaj a kdo ví – třeba nás nějaké překvapení ještě čeká.

 

Datum: 1.4.2015

Místo: Příbram, Sportovní hala Aquapark

Akce: Konferenční finále „Západ“ SFL chlapci

Účastníci:

chlapci: Černík Jan, Foist Vladimír, Folk Jan, Holec Jan, Kropáček René, Kráčina Petr, Křemen Jan, Matas Martin, Podolník Daniel, Sklenář Vít, Žipaj Marek, Žorna Michal

Ne, nebyl to apríl. Naši chlapci se skutečně probojovali do konferenčního finále SFL. Turnaj se tentokráte neodehrál v Praze, jak se stalo v minulých letech tradicí, ale ve sportovní hale v Příbrami, která měla ve hře neskutečně silný výběr. Domácí výběr z ISŠ HPOS doplnil ještě náš tým, z Prahy přijel výběr Gymnázia Přípotoční a ze severu Čech HŠ, OA a SPŠ Teplice 'C'. Hrálo se systémem každý s každým 2x15 minut, poslední 3 minuty čistého času v každém poločase a akumulované fauly se o přestávce nenulovaly. Ve hře byla dvě postupová místa na celorepublikové finále dlouhodobé soutěže do Brna. Vylosování bylo pro nás vcelku příznivé. Hned v prvním utkání jsme se měli střetnout s papírově asi nejsilnějším domácím týmem, po jednozápasové pauze nás čekal pražský výběr a opět po jednozápasové odmlce jsme celý turnaj měli uzavřít s Teplicemi. Halu zaplnili příznivci domácího týmu, ale jak se později ukázalo, náš kotel, ač byl v jasné menšině, se nenechal zahanbit a po většinu našich zápasů měl sportovní terminologií řečeno „více ze hry“.

Při pohledu na soupisku příbramského výběru, který se již několikrát stal celkovým vítězem SFL, bylo jasné, že můžeme pouze překvapit. Tři hráče lze najít na soupisce prvoligového týmu 1. FK Příbram (reprezentant U-19 jako bonus) a zbytek hraje buď juniorskou nebo dorosteneckou fotbalovou ligu. Naši krajští přeborníci (až na Kropyho s Křemínkem) ale rozhodně nechtěli dát svoji kůži lacino. Soupeři si nás před zápasem lehce proklepávají, když se ptají na přítomnost hráčů Viktorky v našem výběru. Víťa je poté ale hned seznámí s naším týmem: „My jsme Sportovka!“ Hned po pár vteřinách se nám dokonce daří úplně umlčet domácí příznivce, když Žofy podrží balón a z otočky překvapí domácího gólmana. Bohužel z vedení se dlouho neradujeme, poněvadž za pár okamžiků nám domácí odpovídají stejnou mincí. Hlavně díky Víťovi a jeho ideálně postavené brankové konstrukci poté ustojíme několik obrovských příbramských příležitostí. Sice si také náš tým dokáže vypracovat zajímavé brankové příležitosti, ale domácí kopáči dokazují svoji kvalitu a do přestávky nám odskakují o dvě branky. Několikrát se nám zdá, že sudí jsou při posuzování sporných situací přeci jen většinou na straně domácího celku, ale s tím se musíme vypořádat. Žofyho hláška při jeho cestě na střídačku: „Ale von mě tam normálně štípá,“ se zařazuje k těm památným. Po pauze zbraně neskládáme a díky trefě Kropyho se dostáváme soupeři na dostřel. Ten ale po chvíli znovu skóruje. Počet faulů na obou stranách se pomalu blíží klíčovému číslu šest a Kropymu se pár minut před koncem daří opět ideálně umístit kouli na správné místo. Nadechujeme se k závěrečnému náporu, ale sudí trochu necitlivě pouští hru a domácí toho ihned využívají. Tím prakticky rozhodují o svém vítězství a ztvrzují ho ještě jednou brankou. Konečný výsledek je sice 3:6 v náš neprospěch, ale námi předváděná hra, kdy jsme s favoritem dokázali držet krok prakticky po celý zápas, dává naději do dalšího klíčového utkání. V dalším zápase poté Praha poráží Teplice 5:2.

Situace je jasná. Pokud hodláme zůstat ve hře o postup, musíme v následujícím utkání uspět. Ani pražský výběr není bez hvězd. Další reprezentant a hráči známých pražských klubů včetně futsalistů. Do karet by nám ale mohlo hrát to, že soupeř hraje druhý zápas po sobě a má na lavici pouze dva hráče navíc. V první půli zkoušíme trochu přeskupovat sestavu, ale do ideálního stavu to má daleko. Přesto se díky Folkymu ujímáme vedení. Navíc se zdá, že své vedení pojistíme, ale fantastické Žofyho střele do šibenice bohužel o pár milisekund předchází zbrklý hvizd sudího píšťalky, který nenechává naši akci dokončit podle pravidel. Sledujeme další náročný zápas, ve kterém se soupeři do přestávky daří skóre srovnat. Ve druhé půli se vracíme k osvědčené sestavě, a to začíná nést ovoce. Mezi střelce se postupně zapisuje Pody, který se mimochodem opět blýskl jedním ze svých pověstných gólmanských zákroků, Žofy, Márty a Kropy. Jsme střelecky produktivnější než soupeř a hlavně se opět můžeme opřít o famózního Víťu. Navíc máme možnost skóre navýšit z nařízené desítky po šestém faulu soupeře, ale Kropyho rána si cestu do branky nenachází. Pražáci mají po chvíli také možnost kopat desítku po jednom přísně odpískaném zákroku, ale Víťa září. Bohužel závěr utkání neodehrajeme podle představ, když podvědomě cítíme, že utkání je rozhodnuto a necháme soupeře snížit na konečný stav 5:3. A to je právě nemilá komplikace. Případný postup ještě není zcela v našich rukách, a i když bychom porazili posledního soupeře, musíme čekat na výsledek závěrečného utkání. Následné utkání se hrálo zcela v režii domácího týmu, který sfoukl Teplice 12:4.

Turnaj jsme tedy uzavírali zřejmě s papírově nejslabším účastníkem – Teplicemi. Opět nám nahrálo do karet, že soupeř hraje druhé utkání po sobě. A dokonce po předchozím debaklu posílá do branky zřejmě hráče z pole. Naši chlapci za dalšího mohutného povzbuzování našich věrných fans utkání nepodceňují a spouštějí brankostroj. Konto neškodného soupeře zatěžují do poločasu šesti brankami většinou po krásných a pohledných kombinacích. Po přestávce pokračujeme v uvolněném výkonu, když se do hry dostanou až na Máru všichni hráči z lavičky. Zejména hladový Kráči hlasitě vyvolávaný naším kotlem ukazuje, jaká hvězda do těchto chvil leštila naši lavičku. Hattrick si dal Márty, po dvou brankách poté Folky, Kráči, Kropy a Křemínek, a svůj příspěvek k zápasu přidali i Pody se Žofym. Víťa si zcela oprávněně zasloužil nulu a celkové skóre 13:0 mluvilo jasně o tom, že to se zájezdem do Brna myslíme opravdu vážně. Museli jsme ale ještě počkat, kterak dopadne poslední utkání. Trochu nám na začátku zatrnulo, když se Pražáci ujali vedení, ale chvíli poté převzala otěže zápasu Příbram a prokázala i v tomto mači svoji nadvládu nad turnajem.

Obrovský dík patří našim fanouškům, kteří svým nemalým dílem přispěli k našemu postupu. Dle pozápasových slov našich kopáčů nešlo vypustit byť jen jediný absolvovaný souboj, když měli v zádech takovou hlasitou podporu. Každým absolvovaným turnajem rostla síla našeho výběru a obrovský neskutečný úspěch se dostavil. Po absolutně týmovém výkonu, kdy každý hráč odvedl pro celkový výsledek obrovskou práci, postupujeme do vysněného celostátního finále SFL mezi nejlepší čtyři středoškolské výběry v republice. Tam nás čekají již pouze dva poslední zápasy v letošní sezóně. Nejdříve vyzveme vítěze „východní“ konference z Uherského Hradiště a poté podle výsledku tohoto utkání nás čeká buď boj o třetí flek nebo … Na začátku naší cesty si nikdo nepomyslel, že v soutěži vydržíme až do samotného konce. Ať závěrečný turnaj dopadne jakkoliv, naši chlapci se již nyní nesmazatelně zapsali do sportovní historie naší školy. Tak si pojďme vychutnat poslední turnaj a pokusme se ještě posunout již tak vysokou hranici letošního úspěchu. Zázraky se někdy dějí …

 

Datum: 26.2.2015

Místo: Plzeň, hala TJ Lokomotiva Plzeň

Akce: Finále Divize C Západní Čechy SFL chlapci, dívky

Účastníci:

chlapci: Černík Jan, Foist Vladimír, Folk Jan, Kropáček René, Kráčina Petr, Křemen Jan, Matas Martin, Podolník Daniel, Sklenář Vít, Žipaj Marek, Žorna Michal

dívky: Dvořáková Marcela, Gnändigerová Vivien, Leitermannová Kristýna, Mertlová Barbora, Racková Diana, Slovenkaiová Eliška

Finálový turnaj západočeské Divize C SFL se uskutečnil tradičně v prostředí městské haly Lokomotivy a účastnily se ho jak týmy chlapecké tak dívčí. Naše školní výběry podávaly v jednotlivých předchozích kolech takové výkony, které jim po právu zajistily účastnická místa v obou kategoriích. Ve hře byl postup pouze pro jedno jediné družstvo do konferenčního finále ze čtveřice účastníků. Oba naše výběry se o tuto výsadu hodlaly poprat a dosáhnout tak dalšího úspěchu, pro který je pojmenování neskutečný slabé slovo. V chlapecké části nás postupně čekaly souboje s výběry SPŠ strojnické a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, SOŠPg, G a VOŠ Karlovy Vary a SLŠ Žlutice. Dívky se měly utkat s VOŠ, OA, SZŠ A JŠ Klatovy a SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň. Hrací doba byla u chlapců stanovena na 2x15 minut a u dívek potom 2x10 minut.

V úvodním zápase celého turnaje se naši hoši měli utkat se starými známými tvářemi ze „strojárny“. Protože jsme poslední vzájemné utkání nezvládli, o motivaci bylo v tomto veledůležitém mači postaráno. Oproti minulému kolu jsme byli okolnostmi donuceni udělat dvě změny. Na klíčovém gólmanském postu dostal obrovskou příležitost vyniknout Sklenář a naopak se nedostavil Nítek. Hned v prvním zápase se naplno rozzářila hvězda s velkou chutí hrajícího Křemínka, který nejdříve dotáhl jednu naši rychlou akci do nádherného konce, aby po chvíli obral posledního hráče soupeře o balón a poté vykoupal i gólmana. Že naši hráči přistoupili k tomuto utkání s obrovskou zodpovědností, bylo vidět při situaci, kdy Folky si drží na zádech soupeře, který ho jasně fauluje. Jaké je ale naše překvapení, když sudí píská naopak přímák proti naší brance. Na tuto nespravedlnost samozřejmě naši hráči slovně reagují, ale když sudí dává najevo, že nestrpí žádnou diskusi, naši kopáči zanechávají průpovídek a okamžitě se soustřeďují na pokračování hry. V minulých kolech bychom podobnou situaci takto jednoduše rozhodně neustáli. O přestávce se nám rozhodčí za svůj omyl přišel omluvit a po celý zbytek turnaje jsme si na rozhodování obou sudích stěžovat nemohli. O půlce tedy vedeme 2:0 a po přestávce má kvalita naší hry dokonce vzrůstající tendenci. Fantasticky chytající Víťa dokonce svým přesným výhozem dává šanci poprvé vyniknout Žofymu, který jeho nabídku z první uklízí do pravé šibenice. Překvapený soupeř sice několikrát naznačí své možnosti, ale naše obrana drží a navíc si Křemínek po chvíli připisuje hattrick. Když přidáváme pátou branku, může spokojený střelec Renclík v klidu dosednout na střídačku a prohlásit: „Tak, a je po zápase!“ A má pravdu chlapec. Po vpravdě ideálním výkonu celého týmu si tak můžeme odškrtnout první překážku na naší cestě k vysněnému postupu. Ve druhém utkání si Vary potom podle očekávání poradili s papírovým outsiderem turnaje Žluticemi.

No, a přicházejí na řadu dívky. Náš nepočetný soubor čekají loňské účastnice finálového turnaje – Klatovy. Situaci v našem týmu komplikuje stav klíčové hráčky Diany, která se již hezkých pár dní potýká se zdravotními problémy a její formu tak prověří až tato důležitá utkání. Do zápasu vstupujeme aktivně a většinou zkoušíme tvořit hru. Naše snažení přetaví právě Diana ve dvě důležité branky, které nám dají tolik potřebný klid na naše sálovky. Snažíme se kontrolovat hru a pokoušíme se zachytávat výpady soupeřek. Po přestávce dívky bojují jako lvice a i když je na Dianě vidět, že svým pohybem šetří, stihne zatížit konto soupeřek dalšími dvěma góly. Klatovům se sice podaří vsítit jednu branku, ale po chvíli se ze řetězu utrhne Eliška, která po krásné individuální akci dostává balón za záda gólmanky soupeřek. Utkání zodpovědně dovedeme do vítězného konce a dokonce si navíc po výhře 5:1 vytváříme zajímavé skóre, které by také v konečném účtování mohlo hrát svoji roli. 

A znovu mládenci. Utkání jdou rychle po sobě, a poněvadž opět podle předpokladů „strojárna“ poráží Žlutice, situace je více než jasná. Pokud naši hoši zvládnou svůj další souboj proti Varům, postupujeme bez ohledu na náš poslední zápas. Chlapci se hecují a vědí, že varský výběr také nejsou zrovna žádná ořezávátka, protože shlédli jejich umění v úvodním zápase. Hlavně žádné podcenění. Pro úvod utkání jsme si připravili klasickou taktiku cukru a biče. Soupeř se do nás pouští plnou silou a před naší brankou zažíváme několik horkých chvil. A vtom dvakrát krátce po sobě práskneme bičem. Daří se nám rychle přenést hru, na což soupeř nedokáže adekvátně zareagovat. Při prvním rychlém kontru dělá z gólmana statistu kdo jiný než Křemínek, aby se po pár minutách role otočily, a jeho ideální nabídku proměňuje v další zářez Márty. Hosté ale neskládají zbraně a daří se jim zápas zdramatizovat po jedné akci, když sice první střelu Víťa fantasticky vyráží, aby na dorážku byl bohužel krátký, když snad dnes poprvé ho nechá na holičkách naše obrana. Do přestávky si ale dvoubrankový náskok bereme zpět, když Žofy nekompromisně trestá. Jeden z klíčových okamžiků sledujeme krátce po pauze. Soupeř nás vykombinovává před naší brankou, Víťa se při svém snažení dostává mimo svou svatyni a jeden z protihráčů má zdánlivě pohodlnou úlohu doklepnout balón ze tří metrů do prázdné branky. Jenže najednou se na brankové čáře mihne stín – to Pody po hlavě provádí skok poslední záchrany. Soupeř místo aby balón poslal pod víko, nakouří ho z pár kroků do obětavého Podyho. Naše lavička mu spolu s přihlížejícími fanoušky hlasitě aplauduje a Renclík má po chvíli možnost pronést svoje obligátní: „Tak, a je po zápase!“ Od této chvíle totiž přebíráme otěže utkání pevně do svých rukou a navrch přidáváme postupně další tři branky. Většinou po krásném vykombinování soupeřovy obrany míří přesně Žofy, Márty a jako poslední svůj výkon korunuje právě Pody. Radost je obrovská. Historický postup se nám daří stvrdit hned po dvou zápasech.

Ve druhém úporném dívčím utkání poráží Klatovy výběr „strojárny“ 1:0, což našim holkám silně hraje do karet. Ve dvou posledních zápasech chlapecké části, které nemají pražádný vliv na náš postup, nejprve „strojárna“ poráží Vary a náš výběr jde na outsidera turnaje – lesníky ze Žlutic. Je jasné, že naše koncentrace na utkání již není zrovna nejvyšší, ale nechceme si samozřejmě pokazit závěr tak úspěšného turnaje. Do utkání vstupujeme o poznání lehkovážněji a soupeř se ujímá vedení. Tato okolnost naše hráče přeci jen vyburcuje ke zlepšenému pohybu a po oku lahodících akcích se poločasové skóre zastavuje až na stavu 5:2 pro naše exhibicionisty. Druhá půle je první podobná jako vejce vejci. Necháme nejdříve soupeře snížit až na rozdíl jediné branky, abychom poté opět zabrali a donutili dokonce protihráče vystřídat gólmana. Při některých našich akcích si neodpustíme nějakou tu zbytečnou kulišárnu, což hlavně Folkyho dost bolí, když si na něj soupeři poté párkrát zaslouženě počíhají. Branku si tak ale nakonec připíší všichni hráči našeho výběru až na Víťu, který si svými výkony hlasitě řekl o post jedničky.

Tak a nyní již zbývá pouze to, aby svoji misi dotáhly do úspěšného konce také naše holky. Matematika je jasná, ale není potřeba tím dívky nějak zatěžovat. Chceme samozřejmě uspět i v našem posledním zápase a potvrdit tak náš postup. Utkání proti „strojařkám“ ale nezačíná pro náš výběr zrovna nejšťastněji. Po dlouhém balónu se jedna ze soupeřek ideálně trefuje k tyči naší branky – Vivien, která nás v obou utkáních několikrát podržela, je bez šance. Navíc Diana se viditelně trápí. I když máme balón častěji na svých sálovkách nedokážeme vyzrát na fantastickou gólmanku soupeřek. Přes naše velké šance je stav utkání po první půli stále nepříznivý. Občasné výpady protihráček se nám daří pacifikovat, Vivien svoji branku zavírá, ale stále se nám nedaří dostat kouli do protější branky. Diana přes svoji zdravotní indispozici není spokojená s vývojem utkání a přeci jen pár minut před koncem utkání po uvolnění na pravé straně posílá svůj nechytatelný pozdrav konečně do sítě soupeřek. Navíc po chvíli v prakticky totožné situaci skóre otáčí a může si jít konečně oddychnout na střídačku – má splněno. Sice to trvalo poněkud déle, ale opět platí pravidlo: dej balón Dianě a jdi se radovat. V posledních vteřinách ještě kopeme přímák skoro od poloviny hřiště. Balón si staví Eliška a její následná pumelice po kulečníkovém odrazu mezi gólmankou a tyčí končí v brance soupeřek. Svojí utěšenou střelou tak dělá krásnou tečku za poctivým výkonem našich dívek.

Byli jsme svědky výsledkově nejúspěšnějšího turnaje ve školní futsalové historii. Po takřka bezchybných výkonech jsme zvítězili ve všech zápasech, do kterých jsme nastoupili. Výsledkem toho je samozřejmě postup obou našich školních výběrů do českého konferenčního finále. Nelze vůbec odhadovat, jak si ve zmíněném turnaji povedeme, ale svoji kůži rozhodně neprodáme vůbec lacino. Již účast obou našich týmů v pražském finále je obrovským úspěchem. Pokud ale k turnaji přistoupíme podobným způsobem jako dnes v Plzni, šance na další prodloužení letošní futsalové sezóny určitě existuje. Všichni účastníci výjimečného zážitku zaslouží obrovské poděkování za předvedené výkony. Tak na shledanou v Praze.

 

Datum: 15.1.2015

Místo: Plzeň, hala TJ Lokomotiva Plzeň

Akce: 3. kolo SFL chlapci

Účastníci: Černík Jan, Faltus Derek, Foist Vladimír, Folk Jan, Kropáček René, Kráčina Petr, Křemen Jan, Matas Martin, Nítek Miloš, Podolník Daniel, Sklenář Vít, Žorna Michal

Ve 3. kole SFL, což bylo vlastně plzeňské finále, kterého se zúčastnily nejlepší plzeňské školní týmy, nás čekali následující soupeři: SPŠ strojnická Plzeň, SPŠ dopravní Plzeň a Obchodní akademie Plzeň.

Turnaj se tentokráte pořádal v ideálním prostředí městské haly Lokomotivy a hrálo se o dvě místa do finále západočeské divize SFL. V prvním utkání jsme měli vyzvat jednoho ze spolufavoritů – „strojárnu“, po jednozápasové pauze nás čekal další tvrdý oříšek v podobě „dopravky“ a hned poté jsme naše účinkování měli zakončit s papírovým outsiderem z „obchodky“. Zápasy řídili dva fotbaloví rozhodčí, na kterých ale bylo občas vidět, že se s některými futsalovými pravidly teprve seznamují, což občas vyvolávalo v jednotlivých týmech vlny nevole. Nebudeme si nic nalhávat, ale naše horké hlavy tuto vedlejší disciplínu opět bezpečně ovládly.

První utkání proti strojárně jsme sice začali sympaticky a nadějně, ale naše příležitosti zůstaly nevyužity a soupeř trestal. Naše hra dozadu prakticky neexistovala, a i když jsme měli balón častěji na našich sálovkách, propadáme v obranné činnosti a dvakrát po sobě lacině inkasujeme. Naše zvýšené úsilí poté nese své ovoce v podobě branky Křemena, kterou se do přestávky dostáváme na dostřel soupeře. Bohužel po pauze nás opět sráží dolů další smolná branka a nám nezbývá nic jiného než začít riskovat. Vytváříme si sice nespočet příležitostí, ale buď se od nás odvrací paní štěstěna, nebo je proti soupeřův gólman. Přesto opět Křemen po pěkné kombinační akci střílí kontaktní branku. Bohužel v době našeho největšího tlaku opět zapomínáme na zadní vrátka a strojaři nás posílají jednoduchou akcí do kolen. Zápas tak končí 4:2 v náš neprospěch. Po opravdu špatném výkonu máme hlavy dole a počítáme možné varianty. Vše je jasné - pokud chceme mít vše ve svých rukách, musíme porazit dopravku, které jsme v minulém kole nedokázali vstřelit jedinou branku, porazit alespoň o tři !

Ostatní utkání vycházejí podle předpokladů a akademici nestačí na své soupeře. Oproti minulému kolu je tady ale jedna změna – dopravka se k turnaji dostavila pouze se šesti hráči, což by měla být přeci jen naše výhoda. V klíčovém utkání zbavujeme soupeřova gólmana neprůstřelnosti hned po několika desítkách sekund. Bohužel naše vedení trvá pouze dalších pár vteřin. Naše taktika je jasná – utkání odehrát v co nejrychlejším tempu, což je na place jasně vidět. Hra se přelévá ze strany na stranu a stejně tak se vyvíjí skóre. Sotva jeden z týmů vstřelí branku, druhý skóre vzápětí dorovná. Zatímco náš tým skóruje po vypracovaných kombinačních akcích, dopravákům si stačí počkat na naše stále se opakující chyby, když některý z hráčů je líný dostoupit soupeře. Poločasový stav se tak v divácky atraktivním utkání zastavuje na stavu 4:4. Po přestávce je to soupeř, který nám opět odskakuje, když nejsme schopni jednoduše vyřešit situaci před naší brankou. Času je ale ještě dost a náš tým se nevzdává. Na protihráčích začíná být vidět, že nepočetná lavička nebude jejich výhodou. Navíc v tomto zápase si na rozdíl od našeho úvodního utkání stěžuje na sudího více soupeř – a my prostě hrajeme. Balón nás najednou více poslouchá a v rostoucí euforii utkání otáčíme a dokonce skóre navyšujeme na potřebný tříbrankový rozdíl. Dopravka sice má také několik příležitostí, ale tentokráte stojí všichni svatí na naší straně. V utkání výborné úrovně získáváme všechny trumfy na naši stranu, když vítězíme celkovým skóre 8:5.

K poslednímu zápasu proti obchodce nastupujeme sice hned vzápětí, ale jsme na vítězné vlně a potřebné tři body si již nenecháme utéci. Po chvíli se uklidňujeme, když Žorna doslova i do písmene trhá síť soupeřovy svatyně a začínáme proti vcelku neškodnému soupeři předvádět exhibiční výkon. Skóre utěšeně roste a zastavuje se až na vysokých 11:2. Rozklížená dopravka si v posledním zápase musí vypít kalich hořkosti až do dna, a tak z prvního fleku postupují strojaři, které doplňuje právě náš hvězdný výběr.

Dosáhli jsme tak po delší době obrovského úspěchu v podobě postupu do západočeského finále. Tam se již bude hrát pouze o jedno místo do finále konference. Strojárnu a náš tým doplní ještě další dva výběry ze západu. Každopádně, pokud se poučíme ze strašidelného výkonu, který jsme předvedli v úvodním zápase právě proti našemu příštímu soupeři, můžeme být v turnaji rovnocenným soupeřem každému výběru. Uvidíme, kterak hlavně se sebou samými popasujeme příště.

 


Datum: 8.12.2014

Místo: Plzeň, nafukovací hala SŠ INFIS

Akce: 1. kolo SFL dívky

Účastníci: Dvořáková Marcela, Gnändigerová Vivien, Leitermannová Kristýna, Mertlová Barbora, Racková Diana, Slovenkaiová Eliška

Náš dívčí výběr je letos sice nepočetný, ale o to více bojovnosti jsou dívky ochotny ukázat. Před prvním kolem jsme se sešly alespoň na jednom tréninku, kde jsme si objasnily, kterak bychom mohly úspěšně absolvovat obtížná utkání.

V 1. kole SFL nás čekali následující soupeři: domácí SŠ INFIS Plzeň a dívky z Obchodní akademie Plzeň. Los k nám byl vcelku přívětivý, když jsme hned v prvním utkání měly nastoupit proti papírovému favoritu – dívkám z obchodky a hned poté se postavit domácím pošťačkám. Hrálo se 2 x 15 minut.

V týmu našich prvních soupeřek, kterým jsme měly z loňské sezóny co vracet, se objevilo hned několik kovaných fotbalistek, o kterých nás naši zvědové předem neinformovali. Navíc měl soupeř plnou lavičku, na rozdíl od naší, na které seděla pouze jedna dívka na střídání. Nemohly jsme hrát úplně otevřenou partii a uchýlily jsme se k poctivé obranné hře s rychlými výpady našich tykadel. Jak náš tým, tak soupeřky měly ve své svatyni házenkářské brankářky, které nejednou musely prokázat svoje umění. Naše dívky hrály na hranici svých možností a v uctivé vzdálenosti od naší branky zachytávaly útočné snažení soupeřek. Pokud tomu situace přála, zkoušely jsme vysouvat Dianu s Kristýnou, ale i protihráčky byly na nás dobře připraveny. Několikrát máme možnost rozehrávat rohový kop a při jedné z těchto standardních situací se na nás usmívá štěstí, když si Diana naráží nakrátko s Kristýnou a zkouší pálit na branku soupeřek. Balón se gólmance nedaří zkrotit a po několika odrazech jí propadá až do sítě – 1:0. Podobná situace je vidět po chvíli i před naší brankou, ale Vivien se bleskurychle zorientuje a neposednou kouli zachytává pár čísel před brankovou čarou. Hubený náskok držíme zuby nehty až do přestávky, i když toho dívky mají více než dost. Po krátkém oddychu vyrážíme dál bránit jednogólové vedení. Soupeřky stále buší do naší pevné obrany a po jedné nepřesné střele přichází naše chvíle. Vivien rychle vyhazuje balón na rozběhnutou Dianu, která táhne náš brejk po levé straně. Poté místo střely volí příhru před branku, kam si mezitím stíhá naběhnout Kristýna, která nádhernou rychlou akci zakončuje pohotovou dorážkou do odkryté části branky – 2:0. To již vypadá velmi nadějně, zvláště když Diana má ještě možnost navýšit náš náskok z dalších brejků. Na domácí gólmanku ale tentokráte nevyzraje. To nám ale nevadí, poněvadž soupeřky nejsou schopny najít recept na naši zodpovědnou hru dozadu. V přetěžkém napínavém utkání tak porážíme velmi silné soupeřky a postup máme ve svých rukách.

Když si holky vydechly, nastupujeme proti domácímu týmu. Tady je hned od začátku vidět, že soupeřky jsou sice snaživé, ale žádné fotbalové osobnosti ve svém středu nemají. Naše dívky mají o mnoho více prostoru a tak tvoří hru. Snažíme se více kombinovat a po několika zahozených šancích přicházejí i branky. Dívky bez větší nervozity jdou poctivě za vítězstvím a konto soupeřek do přestávky zatíží čtyřmi kousky. To ještě při spoustě šancí necháváme vyniknout domácí brankářku. Ve druhé půli musí bohužel na pár minut ze hřiště Diana po kontaktu právě se zasahující gólmankou, ale snad to nebude nic vážného, poněvadž ke konci utkání se na hrací plochu vrací. Přidáváme ještě jeden gól a po vynikajících výkonech můžeme slavit zasloužený postup, když na místě obdržených branek svítí na naší straně velká nula. O naše branky ve druhém utkání se podělila Diana, která vsítila hattrick, s Kristýnou a Eliškou.

Dívky zaslouží obrovskou pochvalu za předvedené výkony. Prezentovaly se zodpovědným týmovým výkonem, který byl klíčem k našemu úspěchu. Hlavně v prvním utkání proti fotbalovějším soupeřkám zahrály vpravdě fantasticky, když protihráčkám dokonale znechutily jejich neustálé snažení. Uvidíme, na jaké soupeřky narazíme v západočeském finále. V dívkách je velký potenciál a jsou schopny sehrát minimálně vyrovnanou partii s každým soupeřem z našeho kraje. Uvidíme, na jaký výsledek to bude letos stačit.

 


Datum: 1.12.2014

Místo: Plzeň, tělocvična SOU elektrotechnické

Akce: 2. kolo SFL chlapci

Účastníci: Černík Jan, Faltus Derek, Foist Vladimír, Folk Jan, Kopač Jan, Kropáček René, Kráčina Petr, Křemen Jan, Matas Martin, Nítek Miloš, Žipaj, Marek, Žorna Michal

Ve 2. kole SFL nás čekali následující soupeři: domácí SOU elektrotechnické Plzeň, SOŠ a SOU Horšovský Týn a SPŠ dopravní Plzeň.

Tentokráte nám při losování přálo štěstí, když jsme začínali s místními elektrikáři, po jednozápasové pauze jsme měli vyzvat Horšák, abychom celý turnaj zakončili zápasem s favorizovanou dopravkou. Bohužel celý turnaj se odehrál v klasické školní tělocvičně, která neměla zrovna ideální rozměry, což líté boje poněkud degradovalo. Jednotlivá utkání soudcovali přítomní kantoři, s jejichž rozhodováním se někteří jedinci našeho drýmtýmu těžko vyrovnávali. 

Začátek prvního utkání byl stanoven na 8.00, což při dobré vůli nebyli schopni stihnout Kropáček s Folkem, kteří se do hry zapojili až v průběhu zápasu. Sice jsme byli po celý zápas aktivnější, ale soupeř trestal naše chyby. Museli jsme tak hned dvakrát dotahovat jednobrankovou ztrátu. Hned v první půli vzplály na naší straně velké emoce, když naši hráči nedokázali vstřebat některá rozhodnutí sudího. Potřebovali jsme se uklidnit a začít hrát svoji hru. Když jsme se po přestávce dokázali soustředit pouze na sebe, najednou to šlo a po brankách Matase, Křemena, Žorny a Nítka jsme důležitý vstup do turnaje zvládli. Elektrikáře tedy porážíme 4:2.

Bylo víceméně jasné, že když zvládneme i druhý zápas, postup nám neuteče. Bohužel po naší vedoucí brance jsme mládence z Horšovského Týna neskutečně podcenili a nechali jsme si nasázet čtyři branky v krátké době po sobě. Vůbec se nedařilo naši první čtyřce a tak se na rozdíl od minulého kola musela rozstřílet druhá čtveřice. Utkání jsme nezabalili a po přestávce jsme se do soupeře pořádně opřeli. Výsledkem bylo nejenom dorovnání skóre, ale dokonce jeho řádné navýšení. Nítek s Křemenem si na svoje pažby připsali celkově sedm zářezů a tyto snajpry ještě doplnil dvěma zásahy Žorna. Přeci jen nám trochu pomohlo, že Chodové hráli druhé utkání krátce po sobě a náš nápor nedokázali ustát. Konečné skóre se tak zastavilo až na stavu 9:5 pro náš tým.

Postup do dalšího kola byl jasný a miniturnaj vyvrcholil vzájemným zápasem obou postupujících. Vyzvali jsme tedy silnou dopravku. V utkání šlo již jen o čest a podle toho také hra vypadala. Hráči se vzájemně předháněli ve svých dovednostech – zvláště Žorna snad dodnes neví, že mu jeden ze soupeřů u lajny nasadil nádherné housle patičkou. Každý tým si vytvořil několik šancí, ale v první půli lovil jeden balón ze své sítě pouze Faltus. Utkání se zlomilo až po přestávce, když jsme nebyli schopni využít naše příležitosti a soupeř trestal. Poté jsme zápas již jen dohrávali. Dopravka zaslouženě vyhrála 4:0, když na rozdíl od nás dokázala proměnit své šance.

Na Skvrňany jsme si přijeli pro postup ze druhého místa – na tento výsledek jsme si věřili. I když jsme oba vítězné zápasy museli otáčet, vcelku zaslouženě jsme si postup do dalšího kola vybojovali. Dopravka byla tentokráte nad naše síly, ale kdo ví – příště může být všechno jinak. Každopádně opět musíme jít do dalších zápasů s pokorou. Nabylo by ale špatné odehrát další úspěšný turnaj.

 


Datum: 12.11.2014

Místo: Plzeň, nafukovací hala SŠ INFIS

Akce: 1. kolo SFL chlapci

Účastníci: Černík Jan, Faltus Derek, Foist Vladimír, Folk Jan, Holec Jan, Kráčina Petr, Kropáček René, Křemen Jan, Matas Martin, Nítek Miloš, Šejba Roman, Žipaj, Marek, Žorna Michal

V 1. kole SFL jsme se utkali s tradičními soupeři: s místní SŠ INFIS Plzeň, s Gymnáziem Rokycany a Gymnáziem Luďka Pika Plzeň.

Vstup do turnaje proti rokycanskému gymnáziu se nám podařil. I když jsme se hlavně v první půli poněkud rozkoukávali a dovolili jsme soupeři krátce před přestávkou snížit, ve druhém poločase jsme trpělivou hrou skóre navyšovali až na uklidňujících 5:1. Potom jsme zkoušeli alespoň trochu pošetřit síly do dalšího zápasu. Střelecky se zaskvěl Kropáček, k jehož čtyřem gólům se jedním zásahem připojil Folk.

Hned v dalším utkání nás čekal domácí výběr, s nímž jsme sehráli spoustu vyhecovaných soubojů. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Zápas jsme sice začali aktivně, ale na chvíli nás srazila laciná branka. Naštěstí se nám podařilo převzít iniciativu a do poločasu jsme skóre srovnali po cizelérském přímáku Honzy Folka. Bohužel hned po přestávce jsme trestuhodně zaváhali a opět jsme museli dotahovat, což se nám po velkém tlaku Kropáčkovo trefou podařilo. Začal se lámat chleba a oleje do ohně začali přilévat i rozhodčí několika přinejmenším spornými verdikty. Hra se nepřerušovala po zákrocích v domácí šestce a hrálo se dále i po ataku soupeře na našeho zadáka, po kterém jsme opět inkasovali. Když utichly emoce, soustředili jsme se raději na svoji hru, což přineslo kýžené srovnání skóre zásluhou Matase. Navíc již nezbyl čas, ale i vydřená remíza 3:3 byla zajímavým počinem.

Turnaj se vyvinul tak zajímavě, že v posledním zápase se rozhodovalo kdo s koho. Buď my, nebo náš poslední soupeř – překvapivě doubravečtí gymnazisté. Naši kopáči měli za postup slíbeny zajímavé prémie, ale i bez nich si nepřipouštěli nějaké větší komplikace. Zvláště poté, co prakticky hned po výkopu se dokázal trefit Žorna. Bohužel poté jsme si začali myslet, že vše půjde samo. Navíc se nám podařilo rozchytat soupeřova gólmana a po dalších našich zaváháních soupeř do přestávky otáčí zápas. K postupu jsme potřebovali alespoň remízu. Po pauze jsme začali hrát přeci jen zodpovědněji a soupeře se nám podařilo zatlačit k jeho brance. Když se navíc jeho hráči začali více věnovat diskuzím s rozhodčími, začaly přicházet i branky. Vyrovnávacím gólem jsme se uklidnili a navíc jsme přidali ještě další dva. Prosadili se postupně opět Kropáček, Křemen a znovu Žorna. Výsledek 4:2 nám tak bohatě postačoval k postupu do dalších bojů z prvního místa.

Na to, že jsme turnaj odehráli bez jakékoliv přípravy, to nebylo špatné. Samozřejmě, že v naší hře byla spousta nedostatků a nedorozumění. Občas trochu tekly nervy, ale horké hlavy se podařilo včas ukočírovat, což se poté projevilo na zlepšené a zodpovědnější hře. V příštím kole nás jistě budou čekat další velmi silné týmy. Uvidíme, kterak se s nimi popasujeme. Nějaký trénink by ale rozhodně neškodil.

 

Zpracoval: Jonák - headcoach

Fotogalerie: Středoškolská futsalová liga (SFL) 2014/15