Pod povrch

HRAnice svobody

Třída P3 se dne 3. 12. 2024 stala obětí řádění pěti lektorů v rámci projektu výstižně nazvaného HRAnice svobody. Po asi dvouhodinové předpřípravě, která, jak se nakonec ukázalo, byla stejně zbytečná😊, se nakonec fungující metodou stalo hození do vody. Stručně se dá říci, že si dnes studenti měli možnost vyzkoušet náročnost umělecké tvorby. Lektoři měli pro ně připravené umělecké dílny, zaměřené na slam poetry, hudbu, nový cirkus a pohybové divadlo, výtvarné umění a dokument. Volba byla na studentech. Protože o tom ale nikdo z nich moc nevěděl a ani neměl žádné zkušenosti, bylo vcelku jedno, ve které dílně se kdo nakonec ocitne.

Každý musel nějakým způsobem opustit svoji komfortní zónu, sundat ze sebe ochranné slupky a poodhalit svoje skutečné já. Bylo to nepříjemné a občas to určitě i bolelo, ale začaly se dít věci. Invence a opravdovost doslova naplnila celé třetí patro a přilehlá schodiště. Byl to nejen úžasný zážitek, ale i zdroj inspirace a námětů k přemýšlení, a to myslím nejen pro studenty, ale především pro mě jako kantora. Tímto "průrazem" pod povrchovou slupku umění se nám otevřel nový vesmír. Objev toho, že svoboda není nějaká vyprázdněná fráze, ležící někde mimo nás, ale je součástí každého kousku našeho těla, duše i mysli, je určitě největším poselstvím tohoto projektu a má pro každého účastníka velký význam. Takový, který při běžné školní praxi nemají studenti šanci objevit.

Je třeba ale přiznat i kaňku na jinak povedeném listu. Podle slov členů jednoho ze tří studentských týmů bohužel nebyl lektorkou respektován jejich vlastní přístup, cítění a invence a na závěrečnou performance byli doslova nacpáni do představ lektorky. Zde se tedy cílový záměr, vytvořit studentům svobodný prostor pro jejich umělecké vyjádření, prostě nepovedl a je to škoda především pro studenty samotné, ale i z hlediska celkového vyznění jinak dobrého záměru.

Smekám klobouk před odvahou třídy P3!