Finále divize SFL 2018/2019

Datum: 5.3.2019

Místo: Plzeň, hala TJ Lokomotiva Plzeň

Akce: Finále Divize C chlapci

Účastníci:

Chlapci: Červík Marek, Dotzauer Wolfgang, Hranáč Robin, Koranda Daniel, Krejča Matěj, Patrovský Marek, Riedl Daniel, Ruda Martin, Ryška Milan, Strmiska Slavomír, Šural David, Uzlík Václav

Tak máme za sebou další finálový turnaj Divize C středoškolské futsalové ligy. Hrálo se v hale plzeňské lokomotivy na 2 x 15 minut za účasti tří týmů. Náš výběr doplnily soubory SPŠ dopravní Plzeň a OA, VOŠcr a JŠ Karlovy Vary. Tentokráte bylo ve hře již pouze jedno místo do českého konferenčního finále. Oproti minulému kolu jsme opět poněkud obměnili náš kádr, když hned pět kopáčů si minule nekoplo, ale pouze pro Robina Hranáče to měla být jeho letošní premiéra.

Na úvod jsme si to měli rozdat s našimi starými známými soupeři z dopravky, které se nám letos již dvakrát podařilo svalit. Každý zápas je ale jiný a dal se očekávat tuhý boj. Svými předchozími výsledky jsme se sami pasovali do role favoritů, což mohlo být kontraproduktivní. V případě našeho neúspěchu v tomto utkání by to s největší pravděpodobností byl konec našich postupových ambicí. A skutečně – soupeř si hned na začátku utkání počká, až si několikrát profesorsky vyměníme balón a ze svojí prakticky první akce udeří – 0:1. Dostaneme se několikrát na dostřel soupeřovy svatyně, ale po chvíli zahřmí opět na druhé straně. Dan dostává potupné jesle a soupeř odskakuje o dvě branky – 0:2. Tragický začátek vyvrcholí po soupeřově rohu a jeho doklepávačce do naší sítě – 0:3. Není nač čekat – bereme si time, abychom se uklidnili a pokusili se do přestávky o nějakou tu gólovou radost. Počínáme si poté o poznání aktivněji a soupeře, který se podle očekávání stahuje, prakticky do ničeho nepouštíme. Počet našich střeleckých pokusů narůstá stejně tak s počtem faulů na dopraváckém kontě, kterými se nás protihráči snaží zadržet a zpomalit. Máme k dispozici několik zajímavých standardek včetně desetimetrového kopu po šestém soupeřově faulu. Bohužel buď trefujeme zařízení nebo gólmana, což se daří Slávovi při zmiňované desítce. Nedá se nic dělat – do poločasu se skóre již nezmění. Šance umírá ale poslední a my na to máme ještě 15 minut. Obraz hry je po pauze stále stejný. Ve fyzicky strašně náročném utkání bušíme do soupeře jako hluchý do vrat. I když je na lavičce dopravky spoustu kopáčů, na hrací ploše se jich točí maximálně tak šest, zatímco my protáčíme celé čtveřice. I když protihráči mají troje plíce, přeci jen jim začínají pomalu docházet síly. Po několika minutách Robin nastartuje svoje turbo na pravé straně a jeho nekompromisní pumelice skoro trhá síť – 1:3. Snížení nám vlévá novou krev do žil a začínáme doufat. V dalším střídání Dan rychlým výhozem nachází opět Robina, který si na sebe natáhne protihráče a předkládá Uzlovi před prázdnou branku tutovku – 2:3. To ještě není všechno a my vypouštíme na hrací plochu prozatím pauzírujícího Cigiho. Ten je čerstvý a po převzetí balónu podniká rychlý brejk do soupeřovy otevřené obrany. V soupeřově šestce si pohraje se svým strážcem a kolem gólmana posílá kouli ke vzdálenější tyči, kam dobíhá Sláva, který svojí jednoduchou doklepávačkou srovnává stav zápasu – 3:3. Famózní obrat dovršuje po několika dalších vteřinách Wolfi, který po Cigiho nabídce nachytá jinak výborného gólmana soupeře na švestkách překvapivou patičkou zády k brance. Nyní je to soupeř, který si bere oddechový čas, aby sedm minut před koncem zkonsolidoval svoje řady. Naši hráči se sice nikam nehrnou, ale několikrát se nevyvarujeme malých zaváhání, kterých dopraváci hodlají využít. Naštěstí Dan chytá fazónu v pravý čas a několika výbornými zákroky drží potřebné skóre. Hra se přelévá nahoru a dolů. Šance jsou k vidění na obou stranách, ale střelcům zvlhl jejich střelecký prach – naštěstí. Po málo vídaném obratu dotahujeme divácky pohledný zápas do kýženého konce. Už se sice zdálo, že naši střelci dnes nemají svůj den, ale přeci jen jsme silou vůle protrhli možná i tu trochu smůly, která se na naše sálovky hlavně v první půli přilepila.

Ve druhém dnešním utkání dopravka nastoupila proti nevyzpytatelným karlovarákům. Do tohoto zápasu tentokráte nasadila celou svoji lavičku a na snížené kvalitě její hry to bylo okamžitě znát. Pozorně bránící akademici postupně využívají dva své brejky a dostávají se tak do překvapivého vedení. Dopravka sice ve druhé půli dokáže skóre ještě vyrovnat, ale po nedisciplinovanosti jednoho ze svých kopáčů jde do tří a soupeř trestá. Zrodí se tak vcelku překvapivá výhra 3:2, což pro nás znamená, že v závěrečném zápase nesmíme nic podcenit a alespoň bodovat.

Počáteční nervozita z našich hráčů padá hned po naší první akci, kterou zakončuje Sláva milimetrovou střelou k pravé tyči. Celý první poločas odehrajeme opravdu zodpovědně, soupeře k ničemu nepouštíme a poločasové skóre po dvou brankách Slávy, Robina a jedné Míni s Uzlem dostává pohodovou podobu – 6:0. Zvláště ta Míňova famózní trefa, když křížný padáček napálí z pravé strany brankoviště z první přímo do kasy, se musela líbit. Druhá půle již byla o něčem jiném. Do branky jde Červ, párkrát jsme si zkusili hru v pěti, Míňa přidal sice sedmou branku, ale poněvadž jsme několikrát byli líní se vrátit, soupeř si také zastřílel. Razítko na naši bezstarostnou hru dal Červ svým hraním rukou mimo šestku. Poslal nás tak do tří, ale pouze na chvilku, poněvadž soupeř dokázal proměnit nařízený přímák. Se závěrečným skóre 7:4 jsme si ale těžkou hlavu příliš nedělali.

Sice jsme zřejmě byli favorité divizního finále, na kýžený postup jsme se ale hlavně v úvodním klíčovém zápase pořádně nadřeli. Možná, že to bylo dobře, abychom si dokázali, že mizerně rozehraný zápas jsme schopni dotáhnout do vítězného konce. Podobně jako v loňském ročníku jsme tak postoupili do českého konferenčního finále. Pokud ale nebudeme chtít, aby tento další turnaj pro náš výběr znamenal konečnou stanici podobně jako vloni, musíme do utkání vstupovat o poznání zodpovědněji a koncentrovaněji než dnes. A že to bude úplně o něčem jiném – o tom žádná. Proti špičkovým školním výběrům budou rozhodovat maličkosti. Tak si přejme, abychom dokázali postavit co možná nejsilnější výběr, který bude konkurenceschopný a že se nám na sálovky přilepí trochu toho pověstného štěstíčka. Tak na viděnou v Praze.